Historie budovy sanatoria Altvater

Graficke pismenko Vyhlášené sanatorium Altvater v bývalém Frývaldově - dnešním Jeseníku - by jste již hledali marně. Na jeho místě, na okraji Smetanových sadů pod Křížovým vrchem, v ulici Karla Čapka stojí dnes komplex nových budov, kde sídlí několik úřadů.

 
Graficke pismenko Původní budova byla dokončena v roce 1903. Autorem stavby byl ing. Zdenko Vodička z Uničova, zadavatelem byl Rudolf Sternadel, zakladatel a ředitel Prvního slezského vojenského ústavu, jehož sídlem se budova stala. Budova měla tři poschodí a dvoupodlažní křídlo. Z finančních důvodů škola změnila majitele a někdy kolem roku 1906 byla upravena na hotel, roku 1910 zde bylo slavnostně otevřeno sanatorium Altvater. Léčebné sanatorium mělo úctyhodných 100 luxusních pokojů a apartmánů s koupelnou a centrálním topením. Byly zde jídelny, čítárna s knihovnou, hudební, sportovní či kulečníkový sál, zimní zahrada s krytou kolonádou, venku se nacházely tenisové kurty, hřiště na kriket, dětská hřiště a krytý bazén, který sloužil k léčbě radioterapií (plavání v bazénu s radioaktivní vodou). V budově byly též moderní ordinace, masážní prostory, prováděly se zde vodoléčby a elektroléčby. Bohužel již není možné zjistit, jací hosté sanatorium navštěvovali – písemné záznamy se nedochovaly.
 
Graficke pismenko Sanatorium bylo nákladnou záležitostí a jeho provozování zřejmě nepřinášelo kýžený zisk, protože se neustále měnili jeho majitelé a nemovitost byla opakovaně prodávána v exekuci. Majiteli byli: R. Sternadel do r.1905 (budova školy), Zdenko Vodička do r.1911, Ladislaus Szapary v l. 1911 - 1912, Hans Reinhard a Friedrich Ernst Koppel do r.1916, společnost Léčebný dům s. r. o. Frývaldov do r. 1937, dalším majitelem byla společnost i. Altvater-sanatorium Kurhaus-Gesellschaft mit b.H in Freiwaldaule, v majetku této společnosti prošlo sanatorium rekonstrukcí. Od r.1943 fungovalo sanatorium jako německý lazaret, na konci války zde byl sběrný tábor pro uprchlíky. Roku 1945 zde byla krátce ubytována čs. armáda, sanatorium bylo toho roku jako německý majetek zkonfiskováno. Následně sloužilo ke školení příslušníků SNB. Roku 1947 se Ozdravovna E. Beneše (jak zněl nový název) dostala do správy okresní veřejné nemocnice ve Frývaldově, roku 1949 byla přidělena ROH SNB (Revoluční odborové hnutí sboru národní bezpečnosti). Následně r. 1952 budovu převzala továrna Komsomol – tkalcovny a úpravny jemného lnu, n. p. Jeseník (od r. 1958 Moravolen, n. p.) a zřídila zde učňovské středisko – Dům Julia Fučíka. Roku 1959 byl objekt převeden do správy RaJ Šumperk (Restaurace a Jídelny) - mělo dojít k jeho rekonstrukci a objekt, který byl již ve značně zchátralém stavu, měl znovu fungovat jako hotel. Roku 1962, kdy budovu získal převodem podnik Pozemní stavby, n.p. Olomouc byl již stav bývalého sanatoria takový, že se doporučovala buď okamžitá demolice nebo generální oprava stavby. Rekonstrukce byla započata, bohužel se však při neodborném zásahu do statiky stavby zřítila část objektu a pohřbila dva dělníky. Ještě roku 1963 byla vyvíjena snaha o zachování části objektu s bazénem a kapacitou cca 200 lůžek, avšak bezúspěšně. Roku 1964 byla posudkovou komisí doporučena demolice objektu a sanatorium bylo zbořeno. Na jeho místě měl být r. 1966 postaven nový hotel, i z tohoto plánu však sešlo a nakonec zde byla postavena budova Ředitelství Rudných dolů Jeseník. Dnes zde sídlí několik státních úřadů.

Text: historie
21.2. 2013 - Ivo Rozehnal - podle www.jesenik.org/zajimavosti-pamatky