Moje místa 0

Graficke pismenko V Račicích na vysokém kopci, zvaném Hrady, mezi potoky Podomnicí a Holubským stával původně hrad, z něhož jsou dosud patrné příkopy a náspy. Byl sídlem loupežného rytíře Friduše z Lindavy, o kterém vypráví Zbraslavská kronika:

 
Graficke pismenko Na počátku léta 1312 poslal král Jan „...četné vojsko, válečnými zbraněmi vypravené, obklíčit a obléhat hrad, zvaný Račice, který je pokládán za nejsilnější mezi ostatními tvrzemi Fridricha z Linavy. Neboť byl ten hrad tak pevný, že poskytoval svým obráncům volný východ i příchod i před zraky všech jeho obléhatelů; co mohl vystřelit obléhací stroj, nepokládala za nic pevnost tohoto hradu.
 
Graficke pismenko Když měly všechny způsoby dobývání malý úspěch, vy myslili jiný způsob. Neboť povolali ti, kteří usilovali hrad získati, některé horníky, kteří dolovali na kovy v dolech, a ti za odměnu vykopali podzemní průchody a podkopali v několika dnech zeď hradu, takže zároveň v jedné hodině spadly s části zdi některé bašty. A když viděl Fridrich z Linavy, že jádro jeho síly hrozí zkázou, protože hrad Račice ztratil nějakou část tajným obmyslem, poslal posly a prosil o milost královu. I dovolil král, aby se žadatel dostavil před královskou tvář. Podporován tedy pomocí svých přátel obdržel Fridrich z Linavy královu milost a pod přísahou slíbil, že chce věrnou službou podle rozhodnutí králova napravit svou chybu. Rozbořil také Fridrich na králův rozkaz jiný silný hrad, nazvaný Drahotuš, a onen hrad Račice vyvrátil z kořene, tak jak král rozhodl.“ (Přeložil František Heřmanský).
 
Graficke pismenko Hrad však byl v polovině 14. století znovu obnoven jako zeměpanský; drželi jej páni z Lipé a v r. 1376 Šternberkové. Markvart ze Šternberka předal v r. 1399 hrad s příslušenstvím Petru Plumlovskému z Kravař. Po Jindřichu Plumlovském zdědil v r. 1420 Račice jeho příbuzný Petr Strážnický z Kravař, který stál na straně husitské. Proto v r. 1422 vojsko olomouckého biskupa Jana XII. Železného hrad Račice dobylo. Petrova vnučka Kunka z Kravař se v r. 1466 rozdělila o račické panství, obsahující hrad a městečko Račice, Drnovice s dvorem, Pistovice s dvorem, Lipinu, Nosálovice, Ježkovice, Rychtářov, Hrádek, Ruprechtov, Opatovice a Radslavice, se svým manželem Václavem z Boskovic (U 1482).
 
Graficke pismenko Boskovicové drželi hrad téměř celé století, až Zuzan, Černo horská z Boskovic postoupila v r. 1568 Račice Hanuši Haugvicovi z Biskupic, předáku katolické strany na Moravě. Ten přebudoval v 1. 1568 - 1585 hrad v trojkřídlý renesanční jedno patrový zámek, který v r. 1585 prodal spolu s panstvím za 29 000 zl. moravských Bernardu Petřvaldskému z Petřval Právní provedení koupě se však protáhlo a uskutečnili je teprve v r. 1598 poručníci Hanušových sirotků.
 
Graficke pismenko Bernard, ale zejména jeho syn Hanuš (více zvaný Jan), již v r. 1585 - ještě před právní realizací koupě - se pustili do nástavby druhého patra a bohaté reliéfní výzdoby arkád (erby, alegorické motivy, Turci, v jednom medailónu reliéfní portrét architekta), čímž vznikla jedna z velmi významných staveb tohoto slohu na Moravě. Uvnitř zámku byly vybudovány dva sály se zrcadlovými klenbami a renesanční štukovou dekorací. Renesanční krb nese znaky Hanuše Petřvaldského a jeho manželek Libuše z Valdštejna a na Brtnici a Kateřiny Ulštoferové z Něniče; stavební úpravy zámku pokračovaly až do r. 1618.
 
Graficke pismenko Z období přestavby hradu je i předhradí, v němž stojí hradní (farní) kostel Nanebevzetí P. Marie z 1. 1580 - 1620. V r. 1598 objednal Hanuš Petřvaldský u archlebovského kameníka Alexandra Kohouta zhotoveni kamenné šestihranné kašny zdobené sochou Fortuny. V té době také vznikla zámecká kaple. Při zámku byla tehdy zřejmě i menší zahrada, kterou pozdě majitelé rozšířili v 19. století v park.
 
Graficke pismenko Hanuši Petřvaldskému bylo račické panství pro účast ve stavovském povstání z 1. 1618 - 1620 konfiskováno, oceněno na 120 000 zl. moravských a prodáno za pouhých 80 000 zl. moravských Karlu Willingerovi z Schönsperku. Pak se jeho majitelé dosti často střídali; v 1. 1670 - 1801 drželi Račice s menšími přestávkami Braidaové z Ronsecca a Cornigliana, v I. 1830 - 1864 Jan Mundi, který zavedl na velkostatku vzorový chov ovcí, jejichž vlnu prodával hlavně do tkalcoven v Podomí a v Pístovicích. Tehdy byla velká část zámku empírově přestavěna, i když převážná část renesančního stylu zůstala uchována. V jeho interiéru se dodnes dochovaly dva kamenné reliéfně zdobené krby z 1. 1600 a 1612.
 
Graficke pismenko Za první republiky byl vlastníkem zámku rod Schöllerů. Významnou epizodou v dějinách Račic bylo září 1938, kdy během mobilizace sloužil jako hlavní velitelství čs. ozbrojených sil.
 
Graficke pismenko Po roce 1945 byl zámek Schöllerům zkonfiskován a sloužil jako vzdělávací a rekreační středisko podniku OP Prostějov, poté jej krátce užívalo ministerstvo vnitra a od roku 1959 zde sídlilo střední odborné učiliště. Během té doby byl zámek přiměřeně udržován, v letech 2014-16 se učiliště přestěhovalo do Vyškova a od jara 2016 je objekt prázdný. Jihomoravský kraj, pro něj nemá žádné využití a jej na několikátý pokus prodal společnosti e-Finance, která v něm po rekonstrukci plánuje zřídit wellnes hotel.

Text: historie
23.4. 2004 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava (doplněno redakcí)

tianDe Praha

© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu