Hrady.cz

Graficke pismenko Majitelé světlovského panství původně sídlili na hradě Starém Světlově, ale když byl v době česko-uherských válek zničen, postavili bratři Zbyněk, Ctibor a Jaroslav z Landštejna před r. 1480 nad soutokem Olšavy a Kaménky u Bojkovic hrad Nový Světlov. Byl vybudován v pozdně gotickém slohu a převzal strategickou funkci Starého Světlova i někdejší bojkovické tvrze; tvořil jej nepříliš rozsáhlý hradní palác s věží. V r. 1527 byl hrad prodán Burianu z Vlčnova. Nový majitel se při bojích o trůn po smrti Ludvíka Jagellonského (1526) postavil na stranu Jana Zápolského, a proto mu byl hrad spolu se statkem zkonfiskován, ale brzy nato zase vrácen. Burianem vymřel rod z Vlčnova po meči. Po krátké držbě Bilíků z Kornic přešel hrad do rukou Kateřiny z Vlčnova, která v době vzrůstajícího tureckého nebezpečí opevňovala Nový Světlov novými hradbami a rozšířením předhradí, čímž se areál hradu podstatně rozšiřl. Od r. 1563 náležel Nový Světlov rodu Tetourů z Tetova, za nichž byl hrad přestavěn a podstatně rozšířen, od r. 1594 Janu Jetřichu z Kunovic. Ten jej však brzy předal své sestře Anně Marii, jejíž muž Zdeněk Žampach z Potštejna byl znám svým tvrdým postojem k pOddaným. V r. 1605 přečkal brad bez větších Škod ničivý vpád Bočkajovců. V r. 1610 získal panství Hanuš Petřvaldský z Petřvaldu, který je v r. 1613 prodal Františku Serenyimu. Serenyiové se sice aktivně účastnili stavovského povstání v 1. 1618 - 1620, ale po Bílé hoře nebyli zvlášť tvrdě potrestáni; po zaplacení pokuty 5000 zl. moravských jim bylo panství ponecháno. V r. 1656 byli dokonce povýšeni do šlechtického stavu.

 
Graficke pismenko Podstatné Škody utrpěl hrad při trojím útoku turecko - tatarských vojsk v r. 1663, ale hrad dobýt se jim nepodařilo stejně jako• Švédům v L 1645 - 1646, kteří po několikerém marném obléhání 5 nepořízenou odtáhli; byl totiž důkladně opevněn a odolal i pozdějším kuruckým útokům v 1. 1703 - 1709.
 
Graficke pismenko Po těchto nepřátelských náporech byl hrad v druhé polovině 17. století upravován.
 
Graficke pismenko Gabriel Serenyi, který převzal světlovské panství po Františkově smrti, zemřel v r. 1664 a zanechal syny Františka a Jana Karla, kteří se O zděděný statek rozdělili. Jan Karel dostal Světlov.
 
Graficke pismenko V r. 1803 koupila panství za 277 000 zl. Žofie Haugvicová z Biskupic (U 1835), která vytvořila na světlovském hradě, zejména v posledních letech svého života, příznivé kulturní ovzduší. Byla ctitelkou hudby a jí vyškolení hudebníci hráli při koncertech díla Mozartova a Beethovenova. Zajížděl sem i Josef Mánes, který učil její dceru Jindřišku malovat. Jindřiška Haugvicová, provdaná za karvínského velkoprůmyslníka Larische-Mönnicha, zdědila Nový Světlov r. 1835.
 
Graficke pismenko Dostatek finančních prostředků umožnil ve 40. letech 19. sto letí přestavbu hradu na zámek v tehdy módním tudorském slohu; přestavbu provedl vídeňský architekt Eduard Kuscher. Je to jednopatrová půlkruhovitá budova s cimbuřím a čtyřbokou věží po straně. Ital Vitalino Fumugalli přeměnil jižní část obory v anglický park se subtropickou flórou, kde ve sklenících i v zimě dozrávaly citróny, pomeranče a fíky. Na přelomu 19. století se pak majitelé Světlova rychle střídali; v r. 1906 byl prodán uherskému šlechtici Aladaru Kereczenyimu, od něhož jej v následujícím roce koupil Jiří Lubomierski. V r. 1924 získala panství v exekuční dražbě Pozemková banka v Praze, v r. 1926 se stalo jako součást zbytkového statku vlastnictvím manželů Ladislava a Jarmily Zbořilových, za nichž byl pustnoucí zámek znovu upraven.

Text: historie
15.3. 2003 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, Jižní Morava


© Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076 IP 54.234.228.78, RSS, Vaše oblíbená místa,