
Hrad Žampach vznikl zřejmě v souvislosti s kolonizaci území na pravém břehu řeky Tiché Orlice na přelomu 13. a 14. století. Německé jméno Sandbach je odvozeno jako doslovný překlad od jména vsi Písečné, která vznikla zároveň s hradem a tvořila zpočátku jeho podhradí. Ves je poprvé doložena v r. 1364. V českém prostředí se německé jméno hradu záhy změnilo do české podoby Žampach. První nepřímá zpráva o existenci hradu je z r. 1309. K tomuto roku uvádí Zbraslavská kronika jako jednoho z loupežníků přepadajících lanšperské panství Zbraslavského kláštera Petra ze Žampachu. Soudě podle erbu rodu ze Žampachu – lovecké trubky, byl tento Petr potomkem „Petraně s trúbů", pocházejícího z Policka, o němž se zmiňuje Dalimilova kronika jako o statečném bojovníkovi, který se postavil proti braniborským vojenským oddílům, plenicím Čechy po smrti Přemysla Otakara II. Raně gotický hrad byl založen na srázném homolovitém návrši.… číst dále
Bylo to roku 1355. Karel IV. vraceje se z Říma, kde byl korunován za císaře římského, zastavil se se svou manželkou v městě Pise. Rozpustil své četné vojsko, ponechal si jenom dvanáct set jezdců, kteří se ubytovali v různých končinách města. V Pise se tehdy svářily o moc dva přední městské rody. Jeden z nich domnívaje se, že císař přeje jeho odpůrcům, podnítil obyvatelstvo města ke vzpouře. Volaje: „Na zdar lidu, smrt císaři!“ – obsadil lid městské brány a chystal se napadnouti dům, v němž přebýval císař. Vojsko císařské ihned spěchalo ku pomoci. Rozpoutaly se krvavé boje, zvláště u mostu, kde si vojsko muselo vybojovat přechod. Když pak se počalo kloniti vítězství na stranu císařovu, přidala se k němu i ta strana městská, která žila v nepřátelství s povstalci. Vítězství císařovo bylo úplné. V těchto bojích, v nichž šlo císařovi o život, zvláště se vyznamenal rytíř ze Smojna, purkrabí hradu Žampachu.… číst dále
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.