Graficke pismenko V údolí Všerubského (též Čbánského, v dolním toku zvaného Třemošná) potoka leží, sevřeno kolem dlouhé hlavní ulice, město Všeruby, jemuž byl městský status vrácen r. 2012. Na jeho severozápadním okraji vystupuje od levého břehu potoka vzhůru vysoký ostroh. Na jeho vrcholku stojí hřbitovní kostel sv. Martina, pocházející z druhé poloviny 12. století. Tato původně románská stavba s tribunou, na niž dříve vedl zvláštní vstup západním průčelím, stála v předhradí všerubského hradu.

 
Graficke pismenko Stejně jako kostel můžeme i počátky hradu datovat do druhé poloviny, přesněji snad až do třetí třetiny 12. století. Ve Všerubech jsou sice uváděni již v letech 1125–1140 bratři Hrdibor a Vícemil, avšak nejde o zprávy zcela věrohodné. Jiný Hrdibor byl později označován za příbuzného zakladatele kláštera v Teplé, velmože Hroznaty. V letech 1212–1217 je uváděn pravděpodobně tentýž muž jako Hrdibor ze Všerub, jenž byl královským jídlonošem a měl r. 1232 již dospělého syna Vícemila. To je první bezpečná zpráva historických pramenů o vsi Všerubech. Druhý Hrdiborův syn, rovněž Hrdibor, je znám v r. 1242; v r. 1251 se jako majitel Všerub objevuje Vícemil. Potom však tento rod z pramenů mizí, snad se rozdělil na větev vladyků z Hrádku, Očína a Slavic (zejména u Slavických bylo v oblibě křestní jméno Hrdibor a někdy i příjmení Všerubec). R. 1269 vlastnil Všeruby soudce Plzeňského kraje Drslav, ale pak prameny mlčí.
 
Graficke pismenko Teprve kolem poloviny 14. století se objevuje zpráva, že Všeruby držel Jan, který zemřel před r. 1363. Jeho vdově Anně patřila část městečka Všerub až do r. 1422, zatímco zbytek drželi od r. 1363 Bavor a jeho bratr Jindřich, který byl místním farářem. Jindřich byl krátce vyšehradským kanovníkem a farářem ve Zbečně (nejde-li ovšem o dvě různé osoby), r. 1367 se vrátil do Všerub, kde však nežil s bratrem v nejlepší shodě, a naposled se o něm dovídáme r. 1376. Bavor prodal všerubské panství v letech 1378–1379 Jindřichovi z Rabštejna, avšak dostal se pro nesplněné závazky vůči pražským kanovníkům před soud a Jindřichův syn Petr se musel podílet na úhradě všech dluhů.
 
Graficke pismenko Kolem r. 1385 koupili Všeruby Gutštejnové, v l. 1396–1401 rytíři z Chrástu, r. 1401 plzeňský rychtář Racek a r. 1406 je získal Jetřich z Gutštejna, jehož rod je pak držel více než jedno století. Bavor si vedle menšího platu ve městě ponechal jen kostelní podací či alespoň jeho část, jež r. 1386 daroval zderazskému klášteru. Z rozvětvené rodiny Gutštejnů, kteří již r. 1415 opět sami osazovali kněze a drželi různé statky v okolí, si zaslouží zmínky bratři Linhart a Burian, neboť udělili všerubské obci r. 1460 první výsady. Burianův syn Jiří Všerubský z Gutštejna, sídlící stejně jako jeho otec na Všerubech, se dostal do sporu se saskými knížaty a prosazoval své nároky násilím, jež přerostlo zejména v r. 1505 ve vnitřní válku proti králi Vladislavu II., který Jiřímu neposkytoval podle jeho názoru dost spravedlnosti. Tyto loupeživé výpravy skončily sice smírem, ale neklidná krev hnala Jiřího, podporovaného dalšími Gutštejny, do nových dobrodružství; nakonec zemřel na výpravě císaře Maxmiliána I. proti Benátkám, na niž se vydal r. 1509.
 
Graficke pismenko Jeho syn Jan prodal r. 1520 všerubské panství, na němž se poprvé připomíná hrad a městečko Všeruby, dva pusté zámky a řada osazených i pustých vsí, Petru Kokořovci z Kokořova. Petr prodal hrad Frumštejn s Hunčicemi, sám pak zůstal na Všerubech. Petrův syn Jiřík, císařský rada, si koupil r. 1539 ještě šťáhlavské panství, kam se odstěhoval, r. 1575 žlutické panství a Všerubským dal r. 1566 další výsady stejně jako jeho nástupce Karel r. 1589.
 
Graficke pismenko Zdá se však, že Jiřík se po svém přesídlení do Šťáhlav o všerubský hrad nestaral, takže již r. 1584 nebyl uveden ve výčtu majetku (naposled se tak stalo r. 1561). Zpustnutí a posléze zřícení hradu napomáhalo i to, že Karel Všeruby prodal nejpozději r. 1594 k panství Bělá a městečko, respektive hrad, se již nikdy nestaly sídlem samostatného statku.
 
Graficke pismenko R. 1659 se při popisu městečka Všeruby uvádí už pouze kaplička sv. Martina v poli; z hradu zůstaly dodnes zachovány jen stopy náspu a příkopu na západní straně, kus valu na východě a snad dva příkopy k severu. Vlastní hrad byl od předhradí, v němž stojí kostel obklopený hřbitovem, oddělen rovněž příkopem a valem. Uvnitř hradu téměř čtvercového půdorysu (30 x 33 m) zůstalo jen několik jam, vykopaných při dobývání kamene. Pouze jedna z nich pochází z někdejšího hradního zařízení. Jde o zbytek studny nebo věže.

Text: historie
11.11. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV., Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985