Graficke pismenko Vznik hradu Vildštejna souvisel s kolonizací lesnaté oblasti na středním toku řeky Chrudimky na přelomu 13. a 14. století. Prvním majitelem této oblasti a snad i zakladatelem hradu byl Hrabiše z Paběnic, jenž je zde prokazatelně doložen r. 1315, kdy měl majetkový spor s vilémovským klášterem, vlastnícím též majetky na Chrudimce. Snad tehdy již Vildštejn stál, neboť Hrabiše z Paběnic, když klášter spor prohrál, usiloval o to, aby mu dal do zástavy horu Oheb, která z hlediska majitele Vildštejna měla velký strategický význam. Hrabiše z Paběnic se připomíná naposledy v r. 1318. V r. 1348 vrátili Hrabišovi synové Petr a Oldřich horu Oheb vilémovskému klášteru. Oldřich tehdy poprvé užívá přídomku z Vildštejna a sama listina byla na Vildštejně sepsána. A to jsou první písemné zprávy o existenci hradu. Módní německý název hradu Vildštejn byl zřejmě odvozen od jeho polohy v divoké a ještě řídce osídlené krajině.

 
Graficke pismenko Zakladatel si zvolil pro hrad skalnatý, těžko přístupný ostroh nad levým břehem Chrudimky. Ostroh spadal na třech stranách téměř kolmo do údolí řeky a jen na severu byl s okolím spojen sedlem, ale i na této straně byl tak strmý, že jediný možný přístup na jeho vrchol byl po dřevěných schodech či žebřících. Jádrem hradu byl věžovitý palác nepravidelného půdorysu, stojící na vrcholu skaliska. V přízemí této stavby bývalo skladiště a hospodářské příslušenství hradu, v patrech obydlí majitele. Budova byla zřejmě zakončena dřevěným obranným ochozem a vysokou valbovou střechou. Nelze vyloučit, že její patra byla pouze dřevěná. Jižně od paláce byla ve skalnatém svahu další nevelká budova. Celek byl obklopen hradbou na okraji svahů.
 
Graficke pismenko Z dalších majitelů hradu je v r. 1382 doložen Hrabiše z Vildštejna a Paběnic a v r. 1404 Ješek z Popovce, který z hradu podnikal loupežné výpravy. Ješek zemřel před r. 1410 a jeho statky připadly jako odúmrť králi Václavovi IV. Hrad Vildštejn si král ponechal.
 
Graficke pismenko Na počátku husitských válek, zřejmě již v r. 1421 v souvislosti s dobytím vilémovského kláštera a jeho panství, se i Vildštejna zmocnil Jan Hertvík z Rušinova, kterého v r. 1436 vystřídal Jiří z Dubé a Vízmburka. Ten dostal v r. 1436 Vildštejn od krále Zikmunda do zástavy a připojil ho ke žlebskému panství. Hrad byl potom ponechán svému osudu a zpustl. Jako pustý se uvádí v r. 1499, kdy jej král Vladislav II. postoupil spolu s městečkem Sečí a třemi vesnicemi Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. Hrad již nikdy nebyl opraven a postupně pustl.
 
Graficke pismenko K velkému zásahu do bezprostředního okolí hradu Vildstejná došlo v l. 1925–1935 v souvislosti s výstavbou Sečské přehrady. Ta zvýšila hladinu Chrudimky tak, že dnes nad ní vystupuje jen asi třetina hradní skály, přičemž sama přehradní zeď se o ni přímo opírá. Dalším zásahem bylo prolomení tunelu v hradní skále pro silnici, vedoucí po koruně hráze. Tento tunel byl vybudován přímo pod základy hradu. Severní strana skály, odkud býval původní přístup k hradu, se výrazně změnila vybudováním přepadních odtoků vody.
 
Graficke pismenko Z hradu se zachovala nad přehradní zdí Sečské přehrady a silničním tunelem část obvodového zdiva věžovitého paláce, zbytky hradeb a základové zdi další budovy.

Text: historie
16.1. 2010 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989