Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.
Hlavní obrázek místa
Most a věž Putna od jihovýchodu
© Ivan Grisa 09/2009
Vydejte se vlakem do zastávky Kolínec a odtamtud přímo na hrad. Je to hezká procházka.
28.5. 2002

    turistické

    Skanzen lidové architektury, jeskyně a šachty
    Přímo před hradem pomalu přibývá historických budov, které zde pomalu tvoří malý skanzen venkovského života. Nedaleko hradu (dole za potokem) je na mírně vyvýšeném plácku od cesty přístupná jeskyně, kde se těžilo stříbro. Přímo před ní jsou (prý mnoho desítek metrů hluboké) zatopené šachty a celá patra bývalého dolu.
    Mass, Turyna Petr, 4.4. 2004
    Prohlídkové okruhy:
    Hrad - okruh zahajuje audiovizuální pořad o historii a stavebním vývoji hradu. Následuje prohlídka hradní cisterny, potravinových sklepů, někdejších interiérů Rajského paláce. Po úzkém padacím můstku se přechází na velký kamenný most (jedinečná vyhlídka) a po podobném můstku do obranné věže Putny. Délka prohlídky je cca 50 minut. Zámek - prohlídkový okruh vede zámeckými renesančními interiéry.

    E.H. http://www.hrad-velhartice.cz, 21.3. 2013

    historie

    Krásnou ukázkou originálního českého gotického hradu je státní hrad Velhartice. Můžeme jej nalézt na půl cesty mezi městy Klatovy a Sušicí, na skalním ostrohu obtékaném říčkou Ostružnou. Je to jedno z nejkrásnějších pošumavských údolí, které tato říčka vytváří, a jeho malebné zalesněné stráně dokreslují a podtrhují impozantnost a mohutnost hradní stavby. Dominanty objektu tvoří neobyčejně

    Petr Mejstřík, 28.5. 2002
    Pojmenování místa, původně Vilhartice, se odvozuje od blíže neznámého Vilharta. Hrad a jeho první známý majitel Bušek z Velhartic se poprvé uvádějí v r. 1318. Bušek byl komorníkem a průvodcem markraběte Karla na jeho italské výpravě r. 1337 (zemřel v Meranu). Jeho stejnojmenný syn Bušek rovněž dlel často při družině krále Karla IV. jako mistr komory (od r. 1352). Po Buškově smrti (okolo r. 1371) převzal

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, 11.6. 2003

    pověsti

    Don Hoef Huerta
    Don Hoef Huerta, císařský generál, vpadl do Dobříše. Cizák dobrodruh, bývalý krejčík, pak lokaj a špehoun, se všemožně přičiňoval, aby se zalíbil císaři Ferdinandovi II., mstícímu se krvavě na českém národě. Se svou zdivočelou soldateskou táhl od města k městu, pálil a vraždil a mučil zatvrzelé „kacíře“. V Dobříši chytili jeho slidiči bakaláře Pavla, který se tam skrýval, přijav místo

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
    Deštivá louka
    Všechny strasti, které doprovázely třicetiletou válku, stihly též kdysi tak šťastnou obec velhartickou, kvetoucí v blahobytu. I v ní jako jinde po Čechách zuřily nemoci, bída a hlad. Morem zemřeli chalupník Sluka a jeho žena a nechali tu tři malé, nedorostlé děti – tři osiřelá ptáčátka, hynoucí hladem, strádající bídou. K chalupě náležela dvě malá, nevýnosná políčka a kromě nich pěkná, úrodná

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

    Půdorys místa


    © D.Menclová
    Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
    Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Velhartice

    Místa v okolí

     židovský hřbitov
     Nemilkov
     Ujčín
     Hlavňovice
     Malonice
     kaple sv. Václava
     Jindřichovice
     Jindřichovice
     Mokrosuky
     Svojšice
     židovský hřbitov
     židovský hřbitov
     Kolinec
     Kašovice
     Mlázovy
     Petrovice
     Podolí
     Hrad pod Hrnčířem
     Svatobor
     Čachrov
     Boříkovy
     Hrádek u Sušice
     Jiřičná
     boží muka
     Hořákov
     Běšiny
     Běšiny
     Běšiny
     Kojšice
     Hradiště
     Březí
     kostel sv. Vavřince
     Volšovy
     kostel sv. Anny
     Dolejší Těšov
     Loučová
     Tedražice
     Javorná
     Čejkovy
     městské opevnění
     Kámen neštěstí
     kostel sv. Václava
     kašna
     Voprchovský dům
     městský špitál
     Těšetiny
     Zavlekov
     Dolejší Krušec
     Srbice
     Dlouhá Ves
     Horská synagoga
     Nový Čestín
     kostel sv. Kateřiny
     Lipová Lhota
     Kouskova Lhota
     Mochtín
     Karlov
     židovský hřbitov
     Újezdec
     kostel sv. Vintíře
     Palvinov
     kaple sv. Vintíře
     Kundratice
     Miřenice
     švédské hroby
     židovský hřbitov
     kostel sv. Mořice
     Opálka
     Vatětice
     hrobka rodiny Schmid
     Nalžovy
     synagoga
     štola Loreta
     Loreta
     Týnec
     Sobětice
     Dvořec
     Budětice
     Habartice
     Pancíř
     Ballymote
     smolná pec
     Luby
     Obytce
     Klenová
     sýpka
     kaple sv. Felixe
     Sedlo
     kostel sv. Blažeje
     Plánice
     Lomec
     kaple sv. Kříže
     Dražovice
     synagoga
     Kašperk
     kostel sv. Mikuláše
     Janovice nad Úhlavou
     boží muka
     židovský hřbitov
     radnice
     Bílá věž
     městské opevnění
     Černá věž
     Pustý Hrádek
     synagoga
     Veselí
     boží muka
     Beňovy
     pranýř
     radnice
     kostel sv. Anny
     kostel sv. Martina
     kostel sv. Markéty
     kostel sv. Václava
     Bezděkov
     Železná Ruda
     Koryta
     Tupadelské skály
     Sohostov
     boží muka
    Kontaktní informace
    Státní hrad Velhartice
    Velhartice
    341 42 Kolinec
    Tel: 376 583 315 (info) , 376 583 315 (rezervace)
    http://www.hrad-velhartice.cz/
    info@hradvelhartice.cz rezervace@hradvelharti
    Základní informace místa
    ID místa: 317
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: v návštěvních hodinách
    Uveřejněno: 3.9.2001
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    A další podobné

    Články

    Leden býval měsícem odpočinku, mrazu, obav o živobytí, ale také měsícem naděje a lidových mouder

    Ostatní

    Vítám v novém roce všechny příznivce historie. Leden je nejen začátkem nového kalendářního roku, ale také, jak již sám jeho název napovídá, měsícem ledu, a tedy i mrazu a sněhových pokrývek, jež halí přírodu i lidská obydlí. Alespoň takto by to mělo být. Mnohaleté sledování počasí nám však ukazuje, že lednové teploty mají meziročně spíše vzrůstající tendenci

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.


    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    reklama