
Má-li Praha své Hradčany, má-li Brno svůj Špilberk, má hlavní město bývalého Těšínského knížectví, město Těšín, svůj hrad jehož pozůstatky se vypínají na Zámeckém vrchu. Po mnohá staletí je hrad symbolem někdejší slávy a moci těšínských knížat. Osud sídla v tomto místě se začíná psát již ve 2. století př. n. l., avšak jako hradisko se zmiňuje až na přelomu 9. a 10. století. Na přelomu 13. a 14. století je na místě slovanského hradiska vybudován piastovskými knížaty mohutný residenčně – obranný hrad. Slávu a vzestup tohoto mohutného sídla, později renesančně upravováno ukončila až třicetiletá válka. Obdivovat současný hrad se můžete vydat kdykoliv. Areál je volně dostupný. Zámecký vrch s pozůstatky hradu se vypíná na západním okraji historického jádra města Těšína, dnes bohužel na polské straně řeky Olše, nad jejím pravým břehem. Do areálu hradu se vstupuje přes průchod v jednom z křídel habsburského letního zámku (viz. heslo), který byl… číst dále
Zámecké návrší bylo osídleno již ve 2. století př. n. l. Stálé osídlení je zde datováno však až od přelomu 9. a 10. století. Tehdy zde Slované založili opevněné hradiště, chráněné palisádou a valy. V pozdější době nabylo toto hradiště na významu jako hraniční pevnost na jižním okraji území polského krále Boleslava Chrabrého. Hradiště se stalo sídlem kastelána a střediskem státní správy prvních piastovských knížat. Právě v této době je Těšín poprvé zmíněn v bule papeže Hadriána z roku 1155. Význam hradiště narostl v polovině 11. století, kdy zde byla vystavěna románská rotunda sv. Mikuláše, jedna z nejstarších křesťanských svatyní na území dnešního Polska. Rotunda byla dokonce spojena se sídlem kastelána a v případě útoku mohla být použita k obraně hradu. Po rozdělení Polska ne jednotlivá menší knížectví započala na Zámeckém vrchu intenzivní stavební činnost. Těšín se stal sídelním místem Piastovců. Prvním z významných knížat… číst dále
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.