Pozůstatky knížecího hradu na Zámeckém kopci v Cieszyně. Osídlen již ve 2. stol. př. n. l. Na přelomu 9. a 10. stol. slovanské hradisko, přeměněné ve 14. stol. na got. hrad. Od pol 17. stol. chátrá a mění se v ruinu. Dochována známá Piastovská věž.
Hlavní obrázek místa
Románská rotunda sv. Mikuláše - uprostřed snímku základ okrouhlé věže při bráně do Horního hradu vpravo pak Piastovská věž
© Miroslav BITTER 03/2007
Hrad v Těšíně najdete inhed po překročení hraniční říčky. Za ní se vydáte doleva na zalesněný kopeček. Tam najdete zbytky kdysi obrovského hradu roztroušené po nynějším zámeckém parku. Zachovala se jen jedna ze čtyř věží z 14. století (strany 9.04m, výška 28.9). Ta byla, poté co byly v 19. století odstraněny pozůstatky tohoto starého sídla těšínských Piastů, regotizována a nyní slouží jako rozhledna. Dalším pozůstatkem kdysi mohutného hradu jsou zbytky mohutná věže s hladomornou (tato část je zastřešena, aby nesloužila jako nádrž), při které jsou na zemi odkryté základy několika místností bývalého hradu. Další stavbou v parku, který se dnes rozprostírá na v prostorách hradu je zámecká budova a rotunda. Kolem ní jsou v současné době jakési výkopy. Kolem celého areálu (který prochází rekonstrukcí) se více méně zachovaly hradební zdi.
Mass, Turyna Petr, 22.7. 2004
turistické

Má-li Praha své Hradčany, má-li Brno svůj Špilberk, má hlavní město bývalého Těšínského knížectví, město Těšín, svůj hrad jehož pozůstatky se vypínají na Zámeckém vrchu. Po mnohá staletí je hrad symbolem někdejší slávy a moci těšínských knížat. Osud sídla v tomto místě se začíná psát již ve 2. století př. n. l., avšak jako hradisko se zmiňuje až na přelomu 9. a 10. století. Na přelomu 13. a 14. století je na místě slovanského hradiska vybudován piastovskými knížaty mohutný residenčně – obranný hrad. Slávu a vzestup tohoto mohutného sídla, později renesančně upravováno ukončila až třicetiletá válka. Obdivovat současný hrad se můžete vydat kdykoliv. Areál je volně dostupný. Zámecký vrch s pozůstatky hradu se vypíná na západním okraji historického jádra města Těšína, dnes bohužel na polské straně řeky Olše, nad jejím pravým břehem. Do areálu hradu se vstupuje přes průchod v jednom z křídel habsburského letního zámku (viz. heslo), který byl…  číst dále

Jan P. Štěpánek, 8.8. 2006

historie

Historie těšínského hradu

Zámecké návrší bylo osídleno již ve 2. století př. n. l. Stálé osídlení je zde datováno však až od přelomu 9. a 10. století. Tehdy zde Slované založili opevněné hradiště, chráněné palisádou a valy. V pozdější době nabylo toto hradiště na významu jako hraniční pevnost na jižním okraji území polského krále Boleslava Chrabrého. Hradiště se stalo sídlem kastelána a střediskem státní správy prvních piastovských knížat. Právě v této době je Těšín poprvé zmíněn v bule papeže Hadriána z roku 1155. Význam hradiště narostl v polovině 11. století, kdy zde byla vystavěna románská rotunda sv. Mikuláše, jedna z nejstarších křesťanských svatyní na území dnešního Polska. Rotunda byla dokonce spojena se sídlem kastelána a v případě útoku mohla být použita k obraně hradu. Po rozdělení Polska ne jednotlivá menší knížectví započala na Zámeckém vrchu intenzivní stavební činnost. Těšín se stal sídelním místem Piastovců. Prvním z významných knížat…  číst dále

Jan P. Štěpánek, Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku (M. Makowski, Regio 2005), 8.8. 2006

Další texty historie
Polsko, śląskie,

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 Těšín
 městské hradby
 studna tří bratří
 synagoga
 radnice
 Brandýs
 kostel sv. Kříže
 Městská střelnice
 evangelický kostel
 Chotěbuz
 Rybí dům
 Podobora
 Ropice
 Horní Žukov
 Konská
 Stanislavice
 Vělopolí
 kostel sv. Vavřince
 Hradiště
 Kostelec
 kostel sv. Michala
 Střítež
 Dolní Líštná
 Třinec
 Třanovice
 Stonava
 kostel sv. Trojice
 Hnojník
 Jaškovská krčma
 Těrlicko
 kostel Božího Těla
 Stonava
 Horní Tošanovice
 Životice
 Vendryně
 Dolní Tošanovice
 kaple sv. Anny
 Ráj
 Vendryně - vápenka
 Horní Suchá
 kostel sv. Kateřiny
 Pitrov
 Solca
 kříž na Vidíkově
 Janečkův mlýn
 Dolní Domaslavice
 Horní Soběšovice
 Lom - Mořské oko
 Horní Domaslavice
 evangelický kostel
 Fryštát
 radnice
 kašna
 pomník T. G. Masaryka
 kostel sv. Marka
 Karpentná
 Žermanický lom
 Karviná - Doly
 Dolní Soběšovice
 Dolní Bludovice
 Prostřední Bludovice
 evangelický kostel
 kostel sv. Markéty
 Prostřední Suchá
 Kotulova dřevěnka
 Prochaskova vila
 Horní Bludovice
 Kocurovice
 Dobratice
 kostel sv. Mikuláše
 vodárenská věž
 evangelický kostel
 Dolní Suchá
 Velká Čantoryje
 větrný mlýnek
 kostel sv. Anny
 Doubrava
 Hrádek nad Olší
 Orlová
 kaple na Horním konci
 zvonička
 kaple na dolním konci
 Raškovice
 Adámkova vila
 kaple u Adámkovy vily
 kostel sv. Martina
 vodní mlýn
 Skalice
 Skalický lom
Základní informace místa
ID místa: 1851
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.7.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama