Graficke pismenko Vodní hrad Starý Rybník stál na pahorku obklopeném z velké části dvěma rybníky a právě tato poloha mu dala jméno. Z druhé stany jej chránil hluboký příkop, přes který vedl zvedací most. Za ním byl gotický hradní palác s dvěma místnostmi v přízemí a s velkým sálem v patře. Do něho se vcházelo jednoduchými kamennými portálky. Podobným portálkem se vcházelo i do menší z obou přízemních místností, která má dobře zachovanou i valenou klenbu a čtyři okénka: bývala to nejspíše strážnice nebo vězení. Druhá, větší místnost byla vlevo od ní a vedl tudy průchod velkým palácem – má ještě vchod od rybníka. Cihlová (obnovená) klenba je nesena dvěma okennými sklopy (byla asi původně křížová nebo hřebenová) a je rozdělena na několik polí. Kolem nádvoří byl vlevo hradba s gotickými střílnovými okénky (tzv. jeptiškami) a z druhé strany se zachoval zbytek okrouhlé věže a hradní kaple s mísou na svěcenou vodu a zbytky trámů a stropů.

 
Graficke pismenko Prvním známým držitelem a pravděpodobně i zakladatelem tohoto hradu byl kolem r. 1360 Rab z Mechelsgrünu. Podobně jako nedaleký Vildštejn byl i Starý Rybník dědičným panstvím.
 
Graficke pismenko Kolem r. 1386 patřil hrad chebským měšťanům, r. 1470 Perglarům z Perglasu, v l. 1483–1497 chebským Gummerauerům, kteří je spojili s Vildštejnem, potom Janu z Wallbachu a v l. 1501–1550 Janu z Brambachu, členu chebského sněmu a přísedícímu soudu pro Chebsko, a jeho rodu.
 
Graficke pismenko Ve druhé polovině 16. století zde vládli Vidršpergárové (1550 až 1594) a po nich Trautenberkové (1594–1663) a Hartenberkové (1663–1711). Jeden z nich, Adam Erdman, byl za týrání jakéhosi váženého chebského měšťana uvězněn a pokutován 200 zlatými. R. 1699 ho kdosi zastřelil oknem hradu. Potom se zde vystřídala řada dalších majitelů.
 
Graficke pismenko Gotický hrad byl pak v době renesanční a barokní několikrát přestavěn (hlavně asi jeho vnitřní místnosti a zařízení). Na úpravy můžeme však usuzovat jen ze stavebního rozboru, protože údaje o nich chybějí. Z těch dob pocházejí některé valené a hřebenové klenby – a zejména velmi cenné barokní budovy, obklopující dvůr, s hrázděním a podstřešním roubením. Uvnitř se zachovaly hřebenové klenby, barokní mříže a opěrné pilíře. V r. 1792 byl hrad zasažen bleskem, vyhořel a potom už nebyl vlastně nikdy pořádně opraven – místo něj si zde vrchnost vybudovala v první polovině 19. století zámek.

Text: historie
28.6. 2005 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985