Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.
Hlavní obrázek místa
Skalnatý hřeben, na němž stávalo jádro hradu (od jihovýchodu)
© Filip Matoušek 04/2003
Zbytky hradu Sohostov či Soustov leží na vrchu s příznačným názvem Hrádek asi 500 metrů východně od vsi Soustova a přibližně stejně daleko jižním směrem od hlavní silnice č. 22 z Klatov na Kdyni a Domažlice. Lze také využít vlakové spojení do Bezděkova či Janovic nad Úhlavou.
Filip Matoušek, 11.1. 2006
popis

Dvoudílná hradní dispozice byla rozdělena na níže položené předhradí na východní straně a skalnatý hřeben protažený v severojižním směru, na němž stávalo obytné jádro hradu. Předhradí bylo ze tří stran chráněno dosud v terénu patrným příkopem a na západě se přimykalo k již zmíněnému hřebeni. Z pozůstatků zástavby jsou v jeho prostoru patrné pouze dvě zahloubení, náležící patrně zahloubeným hospodářským budovám. Převýšené protáhlé jádro bylo modelováno tvarem skalnatého hřebene a obsahovalo na jižní straně hranolovou obytnou budovu či věž, snad obvyklý donjon, a pravděpodobně ještě druhou menší stavbu, o čemž by mohl svědčit i dochovaný úsek zdiva. Ten lze ale také interpretovat jako pozůstatek obvodové hradby jádra, takže jednoznačné rozhodnutí by mohl přinést jedině podrobnější archeologický výzkum.

© T. Durdík (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999), 11.1. 2006

historie

Psohostov se jako ves objevuje v písemných pramenech poprvé v roce 1379 a brzy poté vznikl zřejmě i hrad, jehož majitel Ondřej ze Soustova se jako purkrabí hradu Velhartic připomíná roku 1397. V držení jeho potomků, pánů ze Soustova, hrad zůstal až do začátku 16. století, poté ale přešel z blíže dosud nezjištěných důvodů do majetku krále. Roku 1520 byl hrad opět za nejasných okolností poškozen a nedlouho poté se stal majetkem Heřmana z Janovic, který jej ale nevyužíval a hrad proto postupně zpustl. Roku 1539 je již popisován jako pustý. V 19. století byl navíc areál původního jádra poškozen lámáním kamene.

© T. Durdík (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999), 11.1. 2006

Půdorys místa

Terénní náčrt hradu podle Z. Procházky
© T. Durdík (in Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Dlažov

Místa v okolí

 Koryta
 Bezděkov
 kostel sv. Václava
 Tetětice
 kaple sv. Isidora
 Markéta
 Veselí
 Tupadelské skály
 Tupadly
 Janovice nad Úhlavou
 synagoga
 Běhařov
 Drslavice
 Dobrá Voda
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Beňovy
 Úsilov
 kostel sv. Markéty
 kaple sv. Felixe
 sýpka
 Lomec
 kostel sv. Martina
 Klenová
 kostel sv. Anny
 boží muka
 Týnec
 Svrčovec
 Loreta
 štola Loreta
 Pušperk
 boží muka
 synagoga
 Dvořec
 Černá věž
 radnice
 Bílá věž
 městské opevnění
 kostel sv. Michala
 židovský hřbitov
 Luby
 Komošín
 Dolany
 U Žižků
 Ruchomperk
 Štěpánovice
 Opálka
 Kouskova Lhota
 Koráb
 Lázeň
 Sobětice
 rozhledna Bolfánek
 synagoga
 Újezdec
 Nový Herštejn
 Chocomyšl
 židovský hřbitov
 Příkopy
 Srbice
 Kokšín
 Dešenice
 synagoga
 Pajrek
 Mochtín
 boží muka
 Běšiny
 Běšiny
 Běšiny
 Rýzmberk
 Zichov
 Netřeby
 Ježovy
 Těšetiny
 Nový Čestín
 Švihov
 Hořákov
 radnice
 kostel sv. Václava
 Obytce
 fara
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Anny
 Březí
 Křenice
 Kanice
 kaple sv. Václava
 Podolí
 Předslav
 Hradiště
 kostel sv. Wolfganga
 Květkovice
 Čachrov
 Měcholupy
 gloriet Klobouk
 Boříkovy
 Červené Poříčí
 Lštění
 Malonice
 Jindřichovice
 Jindřichovice
 kaple sv. Václava
 Nemilkov
 Osvračín
 Osvračín
 židovský hřbitov
 Chotiměř
 Nahošice
 Přívozec
 Velhartice
 Blížejov
Základní informace místa
ID místa: 481
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 11.1.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama