Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.
Hlavní obrázek místa
Nedávno odkryté základy vstupní brány do přední části hradu
© Jan P. Štěpánek 08/2006
Zřícenina hradu se nachází mezi skalami na kopci nad Novým Jimramovem, asi 12 kilometrů od Nového Města na Moravě. Můžete se k ní dostat z Jimramova, kratší cestou po silnici směrem na Sněžné nebo delší cestou po červené či modré turistické značce, přičemž modrá značka vede okolo skály zvané Prosička, ze které je pěkný výhled do okolního kraje. Pokud půjdete po silnici, tak v Novém Jimramově narazíte na již zmíněnou červenou značku a budete po ní pokračovat po silnici až na konec dědiny, kde za mostem přes řeku odbočíte doleva (pořád po červené značce) do kopce. Po zdolání kopce se před vámi objeví skalka a za ní na další skále již uvidíte zbytek oválné věže. Značka vás povede okolo věže až do soutěsky, na jejímž konci je zeď s malou brankou. Až jí projdete, dostanete se na nádvoří vlastního paláce. Pokud půjdete po modré značce, dostanete se do paláce z druhé strany po pěšině, vedoucí mezi skalami okolo zbytku hranolové věže. Z hradu se zachovaly zbytky obvodových zdí vyzděných mezi skalami, torzo hranolové a oválné věže. V okolí jsou patrné zbytky valů. V hradním jádře probíhá v současné době (r. 2003) archeologický průzkum a jsou postupně odkrývány základy zdí paláce. Ve skalách je několik převisů vhodných k přenocování a také pár puklinových jeskyněk. Je zde i několik horolezeckých cest.
7.1. 2003
historie

Městečko Jimramov bylo založeno při česko-moravských hranicích v klínu řeky Svratky za kolonizace ve 13. století. V roce 1392 se zde připomíná tvrz se svobodným dvorem, mlýnem a rybníkem. V 15. století náležela tvrz Pernštejnům, z nichž Vilém z Pernštejna vytvořil z držav na Jimramovsku a Novoměstsku novoměstsko-jimramovský statek. V r. 1588 prodali Maxmilián a Jan z Pernštejna Jimramov Pavlu Katharýnovi z Katharu, který si zvolil Jimramov za své sídlo. Přestože dosavadní tvrz byla ve špatném stavu, neobnovil ji, ale přebudoval v hospodářský dvůr; ten byl pak několikrát upravován a dnes je součástí státního statku.

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981, 21.4. 2004

Další texty historie

Půdorys místa

terénní náčrt
© Miroslav Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí; Libri; Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR),

Místa v okolí

 hrobka rodu Belcredi
 kostel sv. Matouše
 Jimramov
 Jimramov
 evangelický kostel
 radnice
 Síň rodáků
 Christianeum
 Drátenická skála
 Kadov
 Kadovské železárny
 Dalečín
 Dalečín
 Čtyři palice
 Skalský dvůr
 Milovské Perničky
 Medlovský rybník
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Markéty
 Lisovská skála
 rybník Sykovec
 Zkamenělý zámek
 Tylův dům
 evangelický kostel
 Polička
 rondokubistické domy
 Devět skal
 evangelický kostel
 radnice
 radnice
 městské opevnění
 kostel sv. Kunhuty
 kašna Píseň hor
 Karlštejn
 Karasín
 kostel sv. Kateřiny
 Pomezí
 Brtounova chalupa
 radnice
 Bystré
 Domanínek
 Čachnov
 kamenný most
 stará radnice
 kostel sv. Vavřince
 socha zubra
 Centrum Eden
 Aueršperk
 evangelický kostel
 pomník železnice
 Pyšolec
 kaple sv. Anny
 Demelova kaple
 Zubštejn
 Killerova kaplička
 evangelický kostel
 štola sv. Trojice
 železniční viadukt
 Karle
 socha kavky
Základní informace místa
ID místa: 284
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.1.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobné

Články

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.


Na skok k Panence do Skoků - díl první: zrození legendy

Historie

Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.

Jak se topilo na hradech?

Reklamní sdělení

Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.


reklama