Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na lokalitu od jihovýchodu
© Roman Řezáč 04/2006
Novodobou lidskou činností značně porušený reliéf hrádku v Šitbořicích se nachází na zvýšeném konci výběžku, který klesá od jihovýchodu z ploché a mnohem vyšší náhorní planiny nad obcí, odkud je daleký výhled. Přesto se stavebníkovi jevilo výhodnější hrádek umístit na konci tohoto nízkého výběžku, který byl i tak mimo jihovýchodní strany poměrně dobře chráněn krátkými, ale strmějšími svahy. Místo hrádku, příznačně zvané Hradisko, je dnes hustě obklopeno zástavbou a především porušeno množstvím sklepů, které byly vyhloubeny do valů a jádra hradu a jistě byly i částečně dosypány. Tím došlo k nenávratnému porušení situace, když navíc především severozápadní polovina dispozice byla srovnána buldozerem a tak velikost hrádku je možné přibližně odhadovat podle okrajové hrany výběžku, vytvořené srovnáním valů a příkopů do terasy. Tato severozápadní polovina také slouží z větší části jako zahrádka a na okraji pahorku stojí menší chatka. Jak se dá z dnešního stavu vyčíst, měl hrádek přibližně oválný, od jihovýchodu k severozápadu protáhlý tvar. Pravděpodobně měl jednoduché utváření s jádrem obklopeným příkopem, na východě snad zdvojeným. Pokud však situace není přetvořena opravdu výrazně, je docela možné, že zdvojení příkopu na východě souviselo s přístupovou cestou, která by po tomto úbočí stoupala a byla by tak snadno pod kontrolou obránců hrádku. Vstup však byl téměř jistě od jihovýchodu, kde je před hrádkem patrný trojúhelníkový objekt. Taková situace vstupního objektu není v této oblasti jižní Moravy neobvyklá, například podobné řešení lze najít ve Ždánicích nebo na Kepkově. Druhou, dle mého názoru méně pravděpodobnější možností, je vedení přístupové cesty přímo od jihovýchodu, od nejsnáze přístupné strany. Právě v přístupové části je reliéf hrádku nejzachovalejší. Mimo popsaného vstupního objektu je zde z velké části zachovaný val, v celkovém pohledu jeho…  číst dále
Roman Řezáč, 16.4. 2006
historie

Zmínky o hrádku nejsou známé, samotné Šitbořice se zmiňují poprvé v pramenech v polovině 13.století. Zatím mi není znám ani archeologický výzkum, který by sídlo datoval blíže.

Roman Řezáč (dle M.Plaček 2000), 16.4. 2006

Půdorys místa

situační nákres
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • v polovině 13. století

    První zmínka v pramenech o samotných Štibořicích, zmínky o hrádku nejsou známé.

Jihomoravský kraj,  Břeclav  (BV),

Místa v okolí

 Diváky
 Těšany
 Nedánov
 kostel sv. Jiljí
 Klobouky u Brna
 kostel sv. Vavřince
 Boleradice
 Bošovice
 větrný mlýn
 boží muka
 Hustopeče
 Velké Němčice
 dům U Synků
 kostel sv. Jakuba
 Nosislav
 židovský hřbitov
 boží muka
 Hustopeče
 větrný mlýn
 Dambořice
 židovský hřbitov
 Kraví hora
 boží muka
 dům č. p. 329
 Mezilesice
 boží muka
 fara
 vyhlídka U obrázku
 mariánský sloup
 Akátová věž
 radnice
 boží muka
 Kobylské jezero
 Kobeřice
 boží muka
 Suchořádská Zmola
 cihelna
 Sokolnice
 muzeum obce
 cukrovar
 zvonice
 kostel sv. Jiří
 panský pivovar
 sýpka
 Sokolnice
 Popice
 Židlochovice
 Slunečná
 dvůr Wladimírov
 Uhřice
 Mohyla míru
 Stezka nad vinohrady
 kostel sv. Vavřince
 sýpka
 Žabčice
 Velké Pavlovice
 větrný mlýn
 Hrušky
 sklepní ulička
 obelisk osvoboditelům
 kostel sv. Jiljí
 Vážany nad Litavou
 Pouzdřany
 Žarošice
 boží muka
 kostel sv. Anny
 Topolany
 kostel sv. Vavřince
 Koválov
 Krchůvek
 Rebešovice
 Kvášov
 stará pila
 Vrbice
 sklepní ulička
 Kepkov
 boží muka
 Konůvky
 zvonice
 Chrlice
 kostel sv. Kunhuty
 Vysoká zahrada
 Tuřany
 Templářské sklepy
 Čejkovice
 Archeopark Pavlov
 Rašovice
 mlýn
 kaple sv. Václava
 Modřice
 Všetrapy
 boží muka
 Přízřenice
 kostel sv. Linharta
 Mušov
 boží muka
 kaple sv. Ducha
 Starý Poddvorov
 kostel sv. Václava
Základní informace místa
ID místa: 4153
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 16.4.2006
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pláže na ostrově CRES, které jsou dostupné autem nebo pěšky

Cestování

Na Chorvatském ostrově CRES je bezpočet nádherných pláží. Některé jsou dostupné autem, některé jen lodí. Navštívili jsme ty které jsou dostupné autem z pevniny a zjistili jejich přednosti a nedostatky. Jako výchozí bod bylo pro nás město Cres.

Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.

Historie

Současná irská literatura nabízí spoustu zajímavých úlomků z historie země v době Vikingů, tedy v 9. až 12. stol. Informace jsou ale často velmi nesourodé. Následující článek se proto pokouší dát dohromady souvislý příběh o událostech v Irsku z této doby.

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

reklama