Graficke pismenko Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev – Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu. Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenscein; jeho zakladatelem byl Siegfried Sirotek, proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad zeměpanský a v r. 1305 ho daroval Václav III. Ortlíbu řečenému Hendík. Brzy nato se dostal do majetku mikulovských Lichtenštejnů, jak o tom svědčí i mikulovský urbář z r.1414.

 
Graficke pismenko Při dělbě lichtenštejnských statků v r.1504 ohdržel jej spolu s hradem Devičky nejstarší syn Kryštof. Teprve urbář z r.1560 o Sirotčím hradě nemluví a v r. 1590 se výslovně připomíná jako pustý. Zanikl tedy zřejmě někdy před r. 1590; jako zcela pustý jej označuje urbář z r.1629. Hrad byl vybudován na dvou rozeklaných skalních útesech, oddělených hlubokou roklí, z níž je přístup do krasové jeskyně. Hlavní část spočívala na jižním skalním útesu. Dochovala se průčelní 2,5 m silná a 8 m vysoká zeď s jedním oknem, mezerovitě spojená se zbytky věže s třemi okenními oblouky nad sebou. Hlavní část hradu byla asi spojena mostem, položeným přes nejužší místo rokle (asi 10 m), s částí severní, ještě nepřístupnější. Je tu mohutná, čtyřboká skála, z níž vyčnívají neveliké trosky zdiva, podle všeho zbytky hradní věže.
 
Graficke pismenko Při hradě stávala kaple sv. Mikuláše z r.1414, u níž ustanovil v r. 1446 olomoucký biskup Pavel z Miličína zvláštního duchovního správce; v r. 1782 však byla zrušena a stavebního materiálu z ní bylo použito při stavbě kostela v Klentnici.

Text: historie
28.5. 2002 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981