hrad Siedlęcin

Bobberröhrsdorf

Graficke pismenko Jedinou dochovanou stavbou hradu je hranolový zděný donjon o rozměrech 15 x 20,2 metru, 22 metrů vysoký, v přízemí je síla zdi 2,8 metru. Věž má šest podlaží a je zakončena valbovou střechou. Patu věže těsně obíhala až 4 metry vysoká hradba, která byla snesena v roce 1840. K opevnění patřil také částečně zachovaný zavodněný příkop.

 
Graficke pismenko Nad dvoudílným sklepem se nacházejí plochostropá podlaží, jejichž stropy leží na ústupcích zdiva, přístupná po dřevěných schodištích. Ostění původních oken pochází ze 14. století, další okna přibyla po roce 1575. Tehdy věž vyhořela – stropní trámy 1., 2. a 3. patra nesou stopy požáru. Čtyři prevety jsou situovány na severní a východní stranu věže. Dnešní přístup do hradu je přes budovu usedlosti a malý dvorek.
 
Graficke pismenko Do přízemí, které je asi 2 metry nad dnešním terénem, se vchází po schodech zakončených hrotitým portálem. Je rozdělené příčkou na dvě místnosti a původně bylo zřejmě osvětleno střílnovými okénky – dnes jsou tu malá čtvercová okna. Bývaly zde hlavně skladovací prostory.
 
Graficke pismenko Z přízemí vedou schody dolů do dvoudílného sklepa s valenými klenbami, obě místnosti jsou osvětleny z jihu malými okénky. Sklepy jsou zřejmě mladší než samotná věž.
 
Graficke pismenko První patro je také dvoudílné, na severu (v západní komoře) býval prevet, z něhož se zachovaly krakorce. V hlavní místnosti se nachází krb z doby po přestavbě – komnata po požáru plnila zřejmě funkci „teplé jizby“. Topeniště krbu je ve vedlejší místnosti, komín byl vyveden ven severní zdí na dvou kamenných konzolách.
 
Graficke pismenko Druhé patro bylo původně rozdělené na velkou reprezentativní komnatu a dvě obytné komory. Větší z nich měla vložené dřevěné obložení a jde zřejmě o původní „teplou jizbu“ z doby před požárem. V hlavní místnosti se dochovala dvě okna ve výklencích se sedátky. Každá ze tří původních místností měla vlastní prevet. Dnes je v druhém patře jedna velká místnost.
 
Graficke pismenko Stěny toho patra zdobí fresky představující část artušovského cyklu, konkrétně legendu o Lancelotovi. V centru je postava sv. Kryštofa, kterému po pravé ruce korzují dva páry. Nalevo jsou výjevy z legendy ve dvou pásech nad sebou. Na severní stěně je pak ještě mladší freska – náčrt turnajové scény. V jižním výklenku jsou postavy Davida a Šalamouna.
 
Graficke pismenko Třetí patro je dnes také jednoprostorové a není známo jeho původní uspořádání. Je zde šest velkých oken, která pocházejí ze 16. století. I toto patro zřejmě bylo obytné. Čtvrté patro vzniklo po roce 1575 zrušením obranného ochozu s cimbuřím. Do proluk mezi stínkami byla zazděna okna a nad tím vystavěna střecha.

Text: popis
4.9. 2007 - Ivka