Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.
Hlavní obrázek místa
Pohled na Šelmberk
© Jaroslav Šefčík, 03/2009
Na hrad se dostanete po červené značce z Mladé Vožice (cca 3 km). Autem lze dojet až na parkoviště na kraj lesa (kraj dříve parkové úpravy), k hradu je to pěšky asi 250 m. Je to krásná procházka a po cestě si můžete povšimnout zbytků bývalé zástavby, o které vám lecos řekne průvodce. Z hradu je možné odebrat se k bývalému mlýnu (cca 1 km). Zřícenina hradu je v majetku města a o její zdi se stará společenská organizace, která se za své peníze a z darů, stará o obnovu. Výsledek je vidět na každém kroku. Až budete platit v nedaleké hájovně symbolický poplatek za vstup na rozhlednu, nestyďte se sáhnout hlouběji do peněženky. Prospějete tak dobré věci.
velitel hradní posádky, 20.5. 2003
historie

Hrad, poprvé připomínaný k roku 1318, byl založen pány ze Šelmberka. V 15. století se zde často střídali majitelé. V prvé polovině 16. století proběhla renesanční přestavba, při níž kromě úprav starých částí vznikla v čele jádra nová zámecká budova, jejíž jedno křídlo podél přístupové cesty překročilo i příkop. Koncem 16. století hrad ztratil rezidenční funkci a už roku 1602 bylo jeho jádro zříceninou. V 17. století pak definitivně zpustl. Jeho věž se pak v 18. století dočkala romantizující úpravy a okolí bylo parkově upraveno. Podobu předhradí prakticky neznáme. Jádro se rozpadalo do dvou výškových úrovní. Horní tvořil skalní hřeben, na němž v čele stojí okrouhlý bergfrit obíhaný původně kličkou obvodové hradby. Za ním prakticky celou plochu hřebene (s výjimkou malého trojúhelného dvorku) zaujímá komplikovaný palác ve tvaru písmene L, který si doposud uchoval některé valeně klenuté místnosti v nejspodnější úrovni. Trojúhelné,…  číst dále

28.5. 2002

Další texty historie
pověsti

Hladomorna

V přízemí věže byla prý kdysi temná hladomorna kam místní páni uvrhali lapky ale také nevinné. Podle pozdějších úvah, a i dnešních se odborníci přiklánějí k názoru, že tato přízemní prostora nebyla používána jako hladomorna, ale plnila jiný účel.

průvodce, 20.5. 2003

Půdorys místa


D. Meclová
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Běleč

Místa v okolí

 panský pivovar
 Mladá Vožice
 Elbančice
 kostel sv. Martina
 solnice
 Mladá Vožice
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Zátiší
 Radvanov
 Radvanov
 Kovářka
 Kamberk
 kaple
 kostel sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 Býkovická skála
 Těchobuz
 zvonice
 kostel sv. Marka
 Načeradec - zámek
 Načeradec
 špýchar
 kostel sv. Václava
 Zvěstov
 Libouň
 Polánka
 pivovar
 Odlochovice
 Nemyšl
 Hacpurek
 Velký Blaník
 boží muka sv. Rocha
 Dub
 Vodice
 kostel sv. Havla
 Ratměřice
 Lukavec
 Neustupov
 Vlčkovice
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Olešná
 Jankov
 Miličín
 Dolní Hořice
 Dolní Hořice
 Pravonín
 Bedřichov
 židovský hřbitov
 Machlov
 Chotoviny
 Chýnovská jeskyně
 Husův sbor
 židovský hřbitov
 Buchov
 kostel sv. Václava
 Nespery
 Vítův mlýn
 dvůr Borotín
 kostel sv. Barbory
 Šohajův dům
 panský pivovar
 Pacov
 Borotín
 synagoga
 děkanství
 socha sv. Václava
 kostel sv. Kateřiny
 židovský hřbitov
 Kouty
 kaple sv. Anny
 Liderovice
 Smilkov
 židovský hřbitov
 Votice
 kostel sv. Václava
 Votice
 sousoší Panny Marie
 Boží hrob
 Bolina
 kaple sv. Magdaleny
 kostnice
 Jordán
 zemědělská škola
 kostel sv. Jiří
 Vodárenská věž
 kostel Všech svatých
 městské opevnění
 Gausovy domy
 Ctiborův dům
 Střelnice
 dům čp. 308
 dům Albrechta pekaře
 dům pasíře Prokopa
 Stárkův dům
 Lichvicovský dům
 divadlo
 kašna
 Olbramovice
 Škochův dům
 stará radnice
 Kámen
 Klokoty
Kontaktní informace
Občanské sdružení DANAR - hrad Šelmberk
Aleš Nový, jednatel
Běleč 3
39143 Mladá Vožice
Tel: +420 603 520 973
http://www.centrumselmberk.cz/cs/
danar@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 297
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 1.7.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama