Na stavbu zdí hradu Rotštejna krátce po roce 1250 byla použita opuka, nikoliv pískovec. Jedná se o obecně oblíbený omyl. Při generální opravě v letech 2000–2003 se toto povrdilo. Dobytí hradu husity a jeho zánik v roce 1433 se nikdy nepotvrdilo. Hrad je zmiňován co zámek pustý se zborcenými zdmi a skalami do nádvoří až v roce 1514.
Dlouho, dlouho spočíval poklad na Rotštejně v hloubi země, než se našli odvážlivci, kteří jej chtěli mermomocí vyzvednout. Několik občanů se na to smluvilo. Nebyli to lidé s odulými měšci, jen tak tak bídu dřeli, všem by se dukáty hodily. Ale přece dlouho rozmýšleli, jak na to, vždyť při odkrývání pokladů často jde o kůži a každému je hrdlo milejší než peníze. Radili se, po mnoho večerů hlavy sestrkovali. Jeden navrhoval svěcené drobečky, jiný kousek provazu z oběšence a kdoví co ještě. Na jednom se však shodli: že půjdou na hrad o velikonocích, až bude na Velký pátek zpívat kněz v Loučkách pašije. Na tom zůstali a podařilo se. Sotva se všichni sešli, otevřela se před nimi zem a modré plamínky zasvítily nad hromadou peněz. Ano, ale kdo má pro ně jít? Teď, když měli bohatství na dosah ruky, ztratili všichni odvahu. Hledí žádostivýma očima do podzemní skrýše, ale nikdo se nehýbá. Až nějaký Tolar se přece osmělil a šel. A ne… číst dále

Jachtklub má v současné době zhruba 140 členů. Hlavní část stále tvoří závodníci bojující v hodnocení českých jachetních oddílů o místa v první pětce. Slouží také jako hotel a restaurace. Jedná se o zajímavou stavbu, která si zahrála již v několika reklamách.

Raně barokní rozlehlé terasovité schodiště propojuje prostor výše položeného vnitřního nádvoří zámku s níže situovanou částí zahrady. Svůj název získalo podle domku pro chov ptactva, který se nacházel v této dolní části zahrady. Pod schodištěm se nachází Ptačí kašna.

Kdo do Indie vstoupí, ta si jeho srdce koupí. Nemusíme se vypravit ani na tak dalekou cestu, abychom neochutnali kus Indie blízko nás. Je ovšem možné, že právě zde propadneme exotickým dálkám a na cestu se posléze vypravíme.

Chýnovský rodák František Bílek působil jako sochař, řezbář a keramik, ale také kreslíř, grafik a ilustrátor. Byl čelným představitelem symbolismu v českém umění

V jižním svahu Kozákova se nachází lom pana Votrubce, kde je možné nalézt drahé kameny a polodrahokamy. Nálezy je pak možné si nechat vybrousit v místní brusírně.

Šlechtický synek žil rozmařilým životem boháče do chvíle, kdy nečekaný silný zážitek obrátil jeho pozornost k věcem duchovním. Založil s přáteli první premonstrátský klášter, stal se arcibiskupem a našel hrob v zemi, kde nikdy nebyl. V Čechách