Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled z obce (od jihovýchodu)
© Jiří Cukr, 07/2002
V severní části Českého lesa, vysoko nad okolní krajinou, se zvedá mohutná zalesněná dominanta. Krajinnou výraznost rulové hory s protáhlým severojižním vrcholovým bradlem zvyšuje dodnes zřícenina hradu Přimdy, jemuž vděčí hora i městečko pod ním za své pojmenování. Přimda se řadí mezi historicky a stavebně nejvýznamnější hradní architektury v Čechách a málokterý hrad se může pochlubit obdobnou vysokou polohou (837 m nad mořem), umožňující výhled hluboko do západních Čech i na německou stranu. Hrad Přimda, stojící na rozvodí Labe a Dunaje, zaujímal strategicky klíčovou pozici na důležité obchodní cestě z Prahy a Plzně do Horní Falce a Norimberka. Byl též významnou středověkou celní stanicí a tyto skutečnosti ovlivnily výrazné dějiny hradu, který je patrně nejstarší zachovanou hradní stavbou v Čechách. Hrad stál také na česko-německém jazykovém pomezí; slovanský název Přimda (Przimda) je zachycen k r. 1126, německé pojmenování Pfraumberg se objevuje o něco později (1174). Dnes je přijímán názor, že oba názvy jsou odvozeny od jména říčky Pfreimd (die Pfriemme – husté křoví u vody), jejíž zdroj na západních svazích Přimdy se dnes nazývá Kateřinský potok (Profous). První zmínka o hradu Přimdě bývá obvykle (počínaje A. Sedláčkem) vztahována již k r. 1121, kdy zde podle slov kronikáře Kosmy „vystavěli nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdě, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále“. Kosma neuvádí název hradu a nejnovější literatura (např. V. Razím r. 2008) poměrně přesvědčivě ztotožnění tohoto hradu s Přimdou vyvrací. Přesto pro úplnost a také pro souvislost s následujícím dějem uveďme i vývovdy, kterými je ztotožnění s Přimdou odůvodňováno a vysvětlováno: Nejmenovaným zakladatelem měl být s největší pravděpodobnosti markrabě sousední severní marky Děpolt II. z Vohburgu, který přibližně v této době stavěl také první…  číst dále
Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985 (doplněno redakcí), 30.5. 2009
pověsti

Císařova dcera

V těch dobách, kdy se na českoněmeckém pomezí střely nekonečné hvozdy, žil na dvoře německého císaře hrabě z Oldenburka. Byl sem poslán, aby se jako panoš naučil rytířským ctnostem a dvorným způsobům a mravům. Ten si oblíbil císařovu dceru a věda, že by marně žádal pyšného otce o její ruku, rozhodl se, že ji unese. Vystoupil z císařových služeb, prodal svůj statek a s penězi zaň strženými se vydal na toulky po širých lesích, tehdy téměř neznámých. Doprovázen vší svou čeledí hledal příhodné místo, kde by mohl postaviti bezpečný, dobře skrytý hrad, na nějž by se mohl uchýliti s císařovou dcerou. Konečně našel vrch, z něhož se otevíral daleký výhled. Na něm ve skrytu hustého lesa počal budovati hrabě nový hrad. Najal dělníky a poručil své čeledi, aby nakoupila v kraji uvnitř země zásoby jídla a dopravila je nepozorovaně k lesnímu hradu. Zatím co se plnily sklepy, vyrůstaly do výše hradby, prohluboval se příkop…  číst dále

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002

Další texty pověsti

Půdorys místa


© D.Menclová
Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Tachov  (TC), Přimda

Místa v okolí

 Velké Dvorce
 Milíře u Rozvadova
 kostel sv. Apoleny
 Nové Sedliště
 židovský hřbitov
 Diana
 Částkov
 kostel sv. Anny
 Bor u Tachova
 kostel sv. Mikuláše
 Loreta
 Tisová
 kostel sv. Mikuláše
 židovský hřbitov
 Bělá nad Radbuzou
 kamenný most
 Pernolec
 Bernartice
 Lhotka
 Březinka
 Lesná
 Walddorf
 Tachov
 městské opevnění
 jízdárna
 Hostouň
 Mutěnín
 Ostrůvek
 Ošelín
 Tasnovice
 Volfštejn
Kontaktní informace
Hrad Přimda - ve správě NKP klášter Kladruby
Pozorka 1
349 61 Kladruby u Stříbra
Tel: (+420) 374 631 773
http://www.hrad-primda.cz
kladruby@plzen.npu.cz
Základní informace místa
ID místa: 255
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 8.7.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama