Pecka

Hrad Pecka

© aleshwarrior, 10/2015

Prohlídkové okruhy:

A. Historická trasa - prochází pracovnou Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, nejvýznamnějšího majitele hradu, v prvním patře Harantovského paláce (seznámení s životem a dílem tohoto význačného šlechtice) a pokračuje dále do místností věnovaných historii hradu a městečka Pecka. Součástí prohlídky je také rytířský sál s výstavou sakrálního umění a stylová černá kuchyně s funkčním orchestrionem.
B. Harantovské sklepy - okruh umožňuje návštěvníkům nahlédnout do každodenního života hradu v dobách pána Kryštofa Haranta. Přibližuje nejen tehdejší zásobování zámku, uskladňování potravin a přípravu jídla, ale také stravování a hygienu Harantovy rodiny. Kromě vinného a pivního sklepu a spižíren je v expozici naznačena také hodovní síň Veselka a láznička. Součástí prohlídky je středověká mučírna. Okruh s interaktivními prvky, které oživí prohlídku zejména dětem.

V členité kopcovité krajině západního Podkrkonoší, mezi Novou Pakou a Dvorem Králové, ze všech stran obklopeno lesy, leží městečko Pecka. Nad ním, na strmém návrší, se tyčí stejnojmenný hrad a pozdější zámek, dnes už z větší části zřícený. Pouze jedno křídlo, západní palác, nadále odolává nepřízni osudu a poryvům horských větrů. Jména se hradu dostalo podle oblého, peckovitého tvaru kopce, na němž byl vystavěn. To se pak přeneslo i na městečko rozvíjející se v podhradí. Četné archeologické nálezy svědčí o tom, že krajina byla řídce osídlena již v předhistorických dobách. Na nedalekém návrší u obce Kal, zvaném Valy, jsou ještě dnes patrny zbytky náspů rozsáhlého slovanského hradiště. Blízko odtud, na katastru obce Vřestník, odkryl archeologický pozůstatky zemědělského sídlení nejstarších českých Slovanů ukazující na 7. až 8. století. Podnět k systematickému osidlování okolí dal nejspíše nález zlata a stříbra, které se dolovalo nebo…  číst dále

PECKA

Augus Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého V/99, 25.8. 2005

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Pan Kryštof Harant náležel mezi výkvět české šlechty. V mládí nabyl znamenitého vzdělání i uhlazených mravů, neboť byl pážetem arcivévody Ferdinanda Tyrolského. Za vlády Rudolfa II. se vyznamenal v Uhrách v bojích s Turky. Těžce se ho dotkla smrt jeho manželky z rodu Černínů z Chudenic. Aby rozptýlil smutek, který se ho zmocnil, vypravil se se svým svakem Heřmanem Černínem na pout do Svaté země. Přeobtížné bylo tehdy cestování, leč naši cestovatelé překonávali statečně všechny obtíže daleké cesty. Shlédli Benátky, vsedli na loď a plavili se k přístavu Jaffě, odkudž je vedla cesta do Jerusaléma. Převlečeni za chudé poutníky putovali s jediným sluhou dále do Egypta. Cestou se zastavili na hoře Sinai. Tam je varovali před pokračováním v cestě arabskou pouští. Leč oba odvážlivci nedali se nijak odstrašiti od provedení svých zámyslů. Doufali, že i tentokráte ujdou šťastně všem úkladům a nebezpečím. Když se octli uprostřed…  číst dále

Osudná vidina

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002

Půdorys místa

, černě gotické zdivo, šrafovaně renesanční
© Dobroslava Menclová

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

23 Podkrkonoší

Cykloturistické mapy, Kartografie

26 Podkrkonoší

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

108 Český ráj. Podkrkonoší

109 Krkonoše. Podkrkonoší

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

5 Krkonoše. Broumovsko

9 Polabí