
Nad obcí Repčicemi se vypíná čedičový vrch zvaný Panna, na němž jsou patrné již jen velmi skrovné zbytky bývalého hradu Panny. Cesta na vrchol kopce ke hradu vedla od jihu z Řepčic a točila se několikrát okolo čedičového kužele; dodnes je zčásti zachovaná. Na severozápadě vstupovala na vrcholek hory a dvě přitesané skály patří patrně k první bráně. Odtud se cesta prudce otáčí do protisměru a pak na východ. Pod cestou jsou vidět v prudkém svahu zbytky valů. Vlastní hrad stával na skupině čedičových skal, kde je stále ještě patrné, že zde bylo několik budov. Bez archeologického průzkumu však nelze za současného stavu více zjistit. Ves Řepčice, připomínaná poprvé r. 1407, patřila spolu s dalšími obcemi třebušínské kotliny k býčkovické komendě řádu německých rytířů. Když byl majetek této komendy po r. 1409 zastavován, drželi Řepčice, kde snad byl dvorec, možná i tvrz, různí zástavní držitelé. Výbuch husitské revoluce zasáhl i do této… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.