Graficke pismenko Pohraniční hrad Pajrek stával u vsi Staré Lhoty, na pokraji hraničního hvozdu nedaleko staré zemské stezky vedoucí z Čech údolím Úhlavy a Černé Řezné do Bavor, na východním výběžku horského hřebenu Hraničáre. Jeho jméno pochází z německého slova Baiereck, což je možno vyložit jako hrad postavený na bavorských hranicích. Německá lidová pověst vysvětluje jméno tak, že ho postavil jakýsi bavorský rytíř, jehož jméno lid neznal, a proto hrad nazval „Bayer in der Eck", to je „Bavor v koutě".

 
Graficke pismenko Hrad byl postaven v první polovině 14. století, neboť již r. 1360 se podle něho psal Něpr z Pajreku, řečený z Janovic. R. 1379 hrad drželi Něpr a Ondřej, rovněž z rodu Janovských z Janovic. V držení tohoto významného rodu byl hrad až do r. 1512. Za husitské revoluce seděl na hradě Jan, který byl původně přívržencem Žižkovým, ale r. 1432 uzavřel příměří s Oldřichem z Košumberka a později přešel na katolickou stranu. V polovině 15. století držel hrad krajský hejtman a stoupenec krále Jiřího z Poděbrad Racek z Janovic. Ten v r. 1450 a ještě několikrát v následujících letech vpadl do sousedních Bavor. R. 1467 vtrhlo bavorské křižácké vojsko do Čech, ale bylo 22. září nedaleko hradu Pajreku královským vojskem, které patrně vedl Racek z Janovic, poraženo. R. 1472, tedy již po Rackově smrti, vtrhli Bavoři do Čech znovu, Pajrek dobyli a vypálili. Tehdy byl držitelem poloviny hradu Mikuláš z Běšin, který ji koupil r. 1470 od vdovy po Rackovi z Janovic, Barbory z Běšin. Držitel druhé poloviny hradu znám není. Nový majitel však již hrad neopravil a proto se v r. 1504, kdy byl jeho držitelem Jindřich Pajrek z Janovic, připomíná jako pustý.
 
Graficke pismenko R. 1512 koupil pajrecký statek Jindřich Kostomlatský z Vřesovic, který nechal hrad opravit. Pajrek se stal v této době sídlem loupežníků a opovědníků, jimž jeho držitel poskytoval útulek. Nakonec však byl Jindřich Kostomlatský zajat a r. 1520 na Pražském hradě sťat. Hrad udělil král Ludvík Jagellonský r. 1522 jako léno Albrechtovi ze Šternberka a na Zelené Hoře, ale ten se ho neujal, neboť vdova po popraveném Jindřichovi Kostomlatském měla na hradě pojištěno věno, takže hrad jí nakonec zůstal. Když zemřela, zdědili Pajrek její synové Bohuslav a Podivín z Vidhostice a po nich jejich sestra Eva. Ta chtěla r. 1538 hrad se statkem prodat bratru popraveného Jindřicha Kostomlatského z Vřesovic Kryštofovi, ale zemský soud rozhodl, aby ho Eva držela i nadále. Nakonec ho r. 1541 předala svým synům Petrovi a Adamovi z Dlouhé Vsi, kteří se r. 1547 rozdělili tak, že Adam se stal jediným držitelem hradu, který s jedním městečkem a jednou vsí prodal Janu Kocovi z Dobrše; ten je připojil ke svému sousednímu bystřickému panství. S ním pak hrad Pajrek a pajrecký statek sdílely další osudy.
 
Graficke pismenko Kočové i další majitelé bystřického panství měli své sídlo v pohodlnějším zámku v Bystřici nad Úhlavou a o nepohodlný Pajrek již zájem neměli. Hrad proto zůstal opuštěn a rychle chátral. A tak již r. 1556 a znovu r. 1568, kdy Jan Koc z Dobrše dostal pajrecký lenní statek od krále Ferdinanda I. do alodního vlastnictví, se uvádí jako pustý. V 18. století bylo kamene ze
 
Graficke pismenko zříceniny používáno na stavbu. R. 1887 provedla správa bystřického velkostatku, jehož majiteli byli tehdy Hohenzollernové, některé zabezpečovací práce. Při první pozemkové reformě po r. 1918 zůstal hrad součástí bystřického velkostatku a Hohenzollernové se zavázali, že hrad opraví; k tomu však nedošlo.
 
Graficke pismenko Poměrně malý hrad Pajrek tvořil věžovitý palác a k němu přiléhající samostatná věž čtvercového půdorysu. Na západní a východní straně byl obklopen příkopy, vytesanými do skály. Do hradu se vstupovalo od severu po úzké šíji, přerušené dvěma příkopy, rovněž vylámanými ve skále. Dnes se z hradu zachovala pouze zřícenina paláce a část zdi z věže.

Text: historie
17.5. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985