Urianův poklad

Graficke pismenko Mistr Urian – pekelný brach, který se potuloval po světě a sváděl lidi k hříchu – měl pro své svody uložen veliký poklad i na hradě Pajreku. Spočíval tam v podzemním sklepení ve veliké truhle, kterou hlídal dnem i nocí černý pekelný pes.

 
Graficke pismenko Když sedlák Greger kupoval pustou zříceninu, měl především na mysli Urianův poklad, který stál bratru za tisíckrát těch sto rýnských, jež podle mínění svých sousedů vyhodil Greger zbůhdarma do povětří.
 
Graficke pismenko Greger dobře věděl o pokladu, avšak jak zahnati pekelného psa? – Nezbude mi nic jiného – pomyslil si – nežli citovat Uriana a donutit ho, aby mi vydal poklad.
 
Graficke pismenko K citování čerta musí býti tucet lidí a mezi nimi i duchovní, který by čerta držel na uzdě, kdyby chtěl komu uškoditi. I sezval Greger do hradu jedenáct mužů – sám byl dvanáctý – mezi nimiž byl i jeden kněz, a počali citovati čerta. Kněz přečítal kouzelnou formuli, ostatní ji říkali za ním sborem.
 
Graficke pismenko Urian cítil, že bude s pokladem zle, nerozežene-li včas shromáždění. Proto zavolal na pomoc divokého lovce.
 
Graficke pismenko Kde se vzal, tu se vzal, snesl se nad hrad temný mrak, v mraku to zahučelo, zaštěkali psi, bouchly rány… „Divoký lovec, divoký lovec!“ vzkřikli společníci, a jako když do vrabců střelí, prchali na všechny strany ze šerých zřícenin zpustlého hradu.
 
Graficke pismenko Od té doby se již nikdo z Pajreckých neodvážil citovati mistra Uriana. Již proto ne, že Greger zemřel v několika dnech po onom osudném shromáždění na hradním nádvoří.

Text: pověsti
27.11. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.