Graficke pismenko Hrad Osvračín stával na kopci, který se dodnes nazývá Na zámku, východně od vsi Osvračína. Měl výhodnou strategickou polohu na konci strmého ostrohu. Postavili ho příslušníci rodu, majícího ve znaku berana ve skoku a držícího některé statky v Plzeňském kraji, někdy ve druhé polovině 13. století. Snad to byl Zdeslav z Osvračina, který se poprvé připomíná r. 1289; to je také první zpráva o vsi Osvračíně. Tehdy šlo zřejmě o první panské sídlo na lokalitě, které záhy zpustlo.

 
Graficke pismenko V l. 1321–1331 patřilo panství Nachvalovi z Osvračina, jemuž král Jan Lucemburský zastavil některé vsi v okolí Zbiroha a jenž vlastnil statky na Mirošovsku. Kolem r. 1342 získal zboží jeden z Nachvalových synů, Zbyněk, který v r. 1331 zastával úřad purkrabího na Horšovském Týně a Starém Herštejné; zřejmě však nebyl na Osvračíně až do své smrti, neboť od r. 1366 se označuje jako pán na Bukové. Po Zbyňkovi držel Osvračín jeho bratr Dobrohost z Ronšperka, jenž r. 1366 daroval platy ze dvorů v Mirošově dvěma plzeňským klášterům. V poslední třetině 14. století patřilo panství Zbyňkovu synu Nechvalovi, který je v l. 1384–1394 uváděn jako spolupatron kostela v Osvračíně; zřejmě již předtím však prodal Nachval zdejší sídlo a ponechal si jen jistá práva ke vsi. Ves Osvračín byla od té doby rozdělena mezi několik držitelů. Samotný hrad náležel v letech 1379 až 1382 bratrům Ratmírovi a Buškovi ze Švamberka. Zřejmě za jejich držení byl postaven mohutný věžovitý dvouprostorový palác, jehož zbytky byly odkryty výzkumem v letech 1997–98. Po dalších třech držitelích se na Osvračíné objevují od r. 1402 Bohuše a Václav z Otěšic, kteří zřejmě osvračínské díly spojili. Bohuše však získal kolem r. 1409 Skočice u Přeštic a přenechal celý hrad s příslušenstvím bratru Václavovi. Na Osvračín se vrátil po Václavově smrti po r. 1414, ale jeho stejnojmenný syn Osvračín neudržel. Hrad zanikl na počátku 20. let 15. století – byl vypálen a pobořen. Někdy po r. 1474 koupil osvračínský hrad (či spíše panství) od Bohuše z Otěšic bohatý Puta z Rýzmberka, který jej připojil ke švihovskému panství.
 
Graficke pismenko Do částečného výzkumu koncem 90. let 20. století se myslelo, že vlastní hrad tvořila pouze válcová věž a jedno malé stavení. Na počátku 19. století zde byly k vidění ještě vysoké zdi s otvory, kterými bylo vidět do starého sklepa. O sto let později byly ještě znatelné stopy po věži. Dnes zůstaly z hradu Osvračina viditelně zachovány jen příkopy a náspy a nepatrný zbytek hradby na jihovýchodní straně zadního příkopu. Průzkum ale odhalil v pahorku jádra pozůstatky paláce z konce 14. století, který se zachoval do výšky 1. patra.

Text: historie
10.3. 2011 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985 - aktualizováno