
Arcidiézní muzeum vzniklo teprve v roce 1998. Je první tohoto typu v dějinách našeho státu. Je úzce spjato s Muzeem umění v Olomouci a Ministerstvem kultury ČR. Skrývá ty nejcenější originální památky ze sbírek církve ve stálé expozici. Na 1 100 m2 výstavního prostoru, ukazuje vývoj umění v průběhu tisíciletí. Součástí muzea jsou další čtyři sály o 360 m2, pro krátkodobé výstavy, víceúčelový sál Mozarteum pro 120 diváků, muzejní kavárna s vinárnou. Velmi půvabná je v muzeu obrazová galerie středověkých mistrů, sochy madon, vystavené monstrance, arcibiskupský kočár a jiné památky. Arcidiézní muzeum v Olomouci se nachází v severních prostorách Přemyslovského olomouckého hradu, u největší moravské baziliky sv. Václava.Využity jsou i budovy kapitulního děkanství, Zdíkův palác a kaple sv. Jana Křtitele. Součástí muzea jsou i odkryté cené archeologické ukázky z doby románské. V celém objektu je přísný… číst dále
Silně pozměněný areál přemyslovského hradu a katedrály na okraji olomouckého kopce zastavěného středověkým městem. Dlouhá léta zde provádí archeologické průzkumy V. Dohnal a uměleckohistorický výzkum a restaurační práce v románském paláci A. rozehnal. Olomouc byla význačným střediskem již ve velkomoravském období, ale snad palisádou opevněný areál byl situován v jihovýchodním koutu Předhradí. Tam také stál nejstarší kostel sv. Petra, při němž bylo roku 1063 zřízeno, či lépe obnoveno, biskupství. Po zániku Velké Moravy na začátku 10. století se zřejmě do Olomouce přesunulo politické správy a na začátku 11. století ji proto obsadila polská vojska Boleslava Chrabrého. Při dobytí Moravy českým knížetem Oldřichem kolem roku 1020 je doloženo zničení centra, ale kníže Břetislav I., zakladatel údělných knížectví, je opět obnovil. Okolo roku 1100 se konečně sídlo olomouckého údělného knížete přesunulo na dnešní Dómské návrší, kde byl založen kostel sv.… číst dále
Olomoucký hrad se vyvinul ze slovanského hradiska rozkládajícího se na celém Předhradí (Petrský a Václavský pahorek). Z něj se později kolem roku 1063 (vznik je však kladen do rozmezí let 1021 až 1063) jen na Václavském pahorku vyčlenil samostatný přemyslovský zeměpanský okrsek s okrouhlou věží. Tehdy se Olomouc s hradem stala rezidencí údělného knížete a administrativním centrem Olomoucka. Hrad v této době si lze představit jako ohrazenou plochu, chránící na severu a východě strmými skalnatými srázy. Uprostřed, volně, stál dřevěný patrový knížecí palác na zděné podezdívce a obdélném půdorysu (podobně jako tehdy i na Pražském hradě). Jeho konkrétní podoba ani poloha však není dodnes známa. Areál hradiska byl opevněn 5 m širokým valem s hlinito-kamenným jádrem založeným na pravěkých kulturních vrstvách. Vnější i vnitřní stěnu valu zabezpečovaly silné svislé zídky. Vnitřní trámové konstrukce uvnitř valu nebyly nalezeny. Val musel… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.