Graficke pismenko Hrad Nístějka byl nejvýše položeným hradem v Pojizeří. Jeho polohu a stavební dispozici zcela předurčoval terén, na němž byl postaven. Pevné základy poskytlo skalní bradlo, klínovitě sevřené tokem Jizery a Vysockým potokem vtékajícím do ní z pravé strany. Ze strany potoka i směrem od Jizery skýtaly naprosto bezpečnou ochranu strmé svahy ostrohu, na severozápadní straně však bylo nutno vstup do předhradí chránit příkopem. Pro větší bezpečnost zde byla postavena i věž, která kryla přístup k příkopu a chránila přechod do přední části hradu. Její zbytky jsou dodnes v terénu patrné. Prostor předhradí býval kdysi obehnán hradbami, které se však nedochovaly stejně jako budovy, jež tu stávaly. Na nejzazším konci ostrohu, který spadá prudce na tři strany do údolí, stával na nepravidelném skalisku hradní palác. Přístup k němu byl možný jen přes další příkop vyhloubený ve skále, který ho odděloval od předchozího skalního útvaru. Z paláce zbyly do dnešních dnů jen sporé zbytky zdiva a stopy po sklepení. Celkový stav zříceniny potvrzuje jednak značně omezený rozsah hradu, jednak jeho časný zánik.

 
Graficke pismenko Nístějka náležela k malým a nepříliš významným hradům. Jeho počátky lze celkem bezpečně klást asi do poloviny 14. století. Byl snad postaven pro Heníka (Jindřicha) z Valdštejna, který se v r. 1369 po něm psal. To je první písemná zpráva o hradě, který plnil jistě i strážní funkci na staré cestě, vedoucí hluboko pod ním údolím Jizery. Příbuzenské vztahy mezi početně rozvětvenými Valdštejny nejsou v té době zcela jasné a pro nedostatek písemných zpráv není ani jisté, který z nich na Nístějce sídlil. V r. 1399 se po ní psal Hynek a v r. 1406 Jindřich. Někdy na přelomu století se stali pány Nístějky Vartemberkové. V r. 1407 sídlil na Nístějce Jindřich z Vartemberka, s nímž jsou kolem r. 1404 spjaty i dějiny hradu Valdštejna na Turnovsku. O něco později se na Nístějce setkáváme s pány z Jenštejna, z nichž tu v r. 1422 vládl Václav z Jenštejna a po něm Mikuláš Nístějka z Jenštejna, jenž zemřel kolem r. 1459. Další osudy hradu zanikají v nedostatku přímých písemných zpráv. Závěrečnou fázi jeho existence a zánik do jisté míry objasnil výzkum, který provedlo v r. 1958 historické a pravěké oddělení Severočeského muzea v Liberci, které se zaměřilo především na výzkum areálu hradního paláce. Závěr vyzněl v tom smyslu, že hradní palác spočíval přímo na skalnatém podloží a měl patrně dvě až tři podlaží. Vykopávky odkryly celkem osm vrstev, z jejichž materiálu byly významnější kachle s rozličnými ornamenty, drobné předměty ze železa, zejména hřeby a skoby. Sled a složení vrstev vedl vedoucího výzkumu, dr. J. Kavana, k vyslovení názoru, že k zániku hradu došlo v 15. století požárem, který způsobil náhlé zřícení všech podlaží paláce. Množství nalezených kachlíků ukazuje, že v jednom podlaží byla pec, která se při požáru také zřítila. Svým ornamentem se kachlíky hlásí do 14. století, tedy do doby, kdy hrad vznikl. S ohledem na takto doloženou pec vyslovil autor nálezové zprávy domněnku, že právě tato rozměrná, snad výjimečná pec (ve staré češtině se podle A. Profouse užívalo pro pec názvu niestějka) dala hradu jeho jméno. Uvedené závěry o době zániku hradu částečně potvrzují i písemné prameny, které v r. 1519 uvádějí Nístějku již pustou.

Text: historie
19.4. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984