
Zřícenina hrádku leží nad kostelem na svahu kopce. Postupně se rozpadá a podléhá tak neodvratné zkáze. Do vnitřních prostor někdejšího hrádku byly později vestavěny drobné venkovské domky a život tohoto malého sídliště tak destrukční proces značně urychluje. Dnes už můžeme na místě zjistit jen to, že šlo v podstatě o rozlehlou palácovou stavbu s obdélným půdorysem, z níž se zachovala pouze část obvodového zdiva armovaného na nárožích masívními žulovými kvádry. Srovnáme-li dnešní stav s fotografiemi uveřejněnými v Soukupově Soupisu památek píseckého okresu, je zřejmé, jak značně proces rozpadu pokročil. Tehdy (1910) byla ještě v jižní stěně hrádku hrotitou archivoltou ukončená okna s tesaným žulovým ostěním a uvnitř pozůstatky někdejších nádherných sálů s částečně dochovanými ostěními portálků a dokonce s klenební konzolou píseckého typu. Polygonální obrácený jehlanec ukončený houbovitým abakem nesl náběh raně… číst dále
Ve zprávě prácheňských krajských hejtmanů o Píseckých horách ze září roku 1685 se ještě hovoří o někdejším královském "jagerhausu" ve vsi Myšenci. Patrně na tomto hrádku byla vydána Přemyslova listina z 25. ledna 1273. Zachované architektonické detaily, uvedené v popisu hrádku, nám dovolují zařadit myšeneckou stavbu mezi díla písecké huti a klást její vznik do období vlády krále Přemysla Otakara II. – asi ještě do padesátých, či počátku šedesátých let 13. věku. Tento rozlehlý hrádek sloužil jako lovecký dům zasazený do volné přírody. V této souvislosti nemůžeme nevzpomenout na italské lovecké zámky císaře Fridricha II. z rodu Štaufů. I v Myšenci splnila královská huť požadavek náročné královské reprezentace.
V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.