
Zřícenina hrádku leží nad kostelem na svahu kopce. Postupně se rozpadá a podléhá tak neodvratné zkáze. Do vnitřních prostor někdejšího hrádku byly později vestavěny drobné venkovské domky a život tohoto malého sídliště tak destrukční proces značně urychluje. Dnes už můžeme na místě zjistit jen to, že šlo v podstatě o rozlehlou palácovou stavbu s obdélným půdorysem, z níž se zachovala pouze část obvodového zdiva armovaného na nárožích masívními žulovými kvádry. Srovnáme-li dnešní stav s fotografiemi uveřejněnými v Soukupově Soupisu památek píseckého okresu, je zřejmé, jak značně proces rozpadu pokročil. Tehdy (1910) byla ještě v jižní stěně hrádku hrotitou archivoltou ukončená okna s tesaným žulovým ostěním a uvnitř pozůstatky někdejších nádherných sálů s částečně dochovanými ostěními portálků a dokonce s klenební konzolou píseckého typu. Polygonální obrácený jehlanec ukončený houbovitým abakem nesl náběh raně… číst dále
Ve zprávě prácheňských krajských hejtmanů o Píseckých horách ze září roku 1685 se ještě hovoří o někdejším královském "jagerhausu" ve vsi Myšenci. Patrně na tomto hrádku byla vydána Přemyslova listina z 25. ledna 1273. Zachované architektonické detaily, uvedené v popisu hrádku, nám dovolují zařadit myšeneckou stavbu mezi díla písecké huti a klást její vznik do období vlády krále Přemysla Otakara II. – asi ještě do padesátých, či počátku šedesátých let 13. věku. Tento rozlehlý hrádek sloužil jako lovecký dům zasazený do volné přírody. V této souvislosti nemůžeme nevzpomenout na italské lovecké zámky císaře Fridricha II. z rodu Štaufů. I v Myšenci splnila královská huť požadavek náročné královské reprezentace.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.