Graficke pismenko Asi 1 km severovýchodně od Malesic proti proudu Malesického potoka, směřujícího od Chotíkova, se na zalesněné strmé pískovcové skále, nepřístupné ze tří stra a jen na severovýchodně spojené s Chotíkovskou vysočinou, vypínal hrad Kyjov, nazývaný F. A. Heberem „matkou malesické tvrze“.

 
Graficke pismenko Ves Malesice i její majitel Zdeslav, syn Ratmírův se v pramenech připomínají v r. 1239, zatímco zakladatelem hradu Kyjova byl pravděpodobně až Děpolt z Malesic, známý z l. 1297 až 1321. Ten byl nejmladším synem Děpolta ze Zbiroha a kolem r. 1300 se oddělil od svých bratří. V r. 1339 držel kyjovský statek Břetislav, snad jeho syn. R. 1344 snad Kyjov patřil Sezemovi z Vrtby, jistě však jeho synovi Peškovi či Petrovi. Ten totiž r. 1365 či o něco dříve vyměnil v pramenech poprvé uvedený hrad Kyjov a ves Malesice s rychtou, mlýny, lesy, lukami atd. s opatem kladrubského kláštera Rackem ze blíže neurčenou ves Liben a 320 kop pražských grošů. Nevíme zatím, do kdy Kladrubští statek drželi a zda hrad udržovali či nikoli. Není vyloučeno, že se stal obětí bojů v husitském období, jak se bez důkazu dohaduje F. A. Heber, kladoucí tuto událost někdy do l. 1419 nebo 1421. Není rovněž známo, jaký vztah měl k hradu Jetřich z Kyjova, jenž byl r. 1437 purkrabím v Rokycanech. Stejně jako jiné církevní statky zabral zřejmě i Malesice některý z bohatých plzeňských měšťanů, kteří v té době získávali majetek v okolí Plzně. Nejpozději r. 1462 je totiž držel Antonín Harsdorfer. Domněnku, že Kyjov nebyl již udržován a používán, podporuje i dlouhé mlčení pramenů, v nichž se hrad znovu objevuje teprve r. 1503, kdy jej jako pustý odkazovala Anna Šefránková z Poutnova spolu tvrzí v Malesicích a dalším majetkem Slaviborovi Prackovi ze Svinné a bratrům Štěpánovi, Benešovi a Jiříkovi z Poutnova.
 
Graficke pismenko Kyjov, ještě několikrát připomenutý jako pustý, zůstal pak i nadále součástí malesického statku a stále více chátral, takže ve vědomí obyvatel po něm zůstalo v 19. století jen pomístní jméno lesa Kyjov s určením Na pustém zámku a nejasné pověsti o zakopaných pokladech.
 
Graficke pismenko Dnes lze z hradu Kyjova sotva objevit hradiště, jež má čtverhranný tvar, a zbytky příkopu, oddělujícího je od roviny. Ani pozůstatky zdiva, jež našel ještě A. Sedláček, nejsou již téměř patrné, s výjimkou náznaku zbytků věže (?) s prohlubeninou uprostřed.

Text: historie
4.2. 2007 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy