Biskup – vězeň

Graficke pismenko Jan Augusta, biskup Českých bratří, byl muž prudký a smělý, čímž se odlišoval od mírných, pokorných Bratří, kteří chtěli po příkladu prvních křesťanů žíti a trpěti. Proto byl právem nazván orlem, zalétlým mezi holuby. Jeho vysoké čelo a jiskrné oči prozrazovaly rozum a ráznost. Zvláště pak vynikal výmluvností.

 
Graficke pismenko Volba Habsburka Ferdinanda I. za českého krále byla Čechám osudná jak po stránce politické, tak i náboženské. Ferdinand, nesnášenlivý katolík, utkal se s Bratřími již roku 1535, když mu podali své vyznání víry. Předložil mu je pan Krajíř z Krajku, příznivec bratří a pomocník biskupa Augusty.
 
Graficke pismenko Ferdinand je odmítl příkrými slovy: „Rádi bychom věděli, kterak vy jste k této víře přišli. Sám čert vás v ni uvedl.“ „Ó, milostivý králi,“ odpověděli mu nebojácně, „ne čert, nýbrž Kristus Pán skrze Písmo svaté nás v ni uvedl.“
 
Graficke pismenko Avšak krutý, pánovitý král, který neměl žádných vztahů k českému národu, nedopřál sluchu jejich žádosti a čekal jen na příležitost, aby mohl Jednotu zahubiti.
 
Graficke pismenko Po bitvě u Mühlberka, kde zvítězil nad německými protestanty, obrátil se jeho hněv proti odbojným stavům, které odmítly táhnouti s vojenskou pomocí za hranice. Ztrestal jejich zástupce na hrdle, zkonfiskoval jim přečetné statky, zrušil výsady, oklestil práva měst, hlavně Prahy.
 
Graficke pismenko Jeho tvrdá pěst dopadla na České bratry i na Jana Augustu, jejich biskupa, neboť byli obviněni, že měli účast při povstání. Jednota byla v Čechách zakázána, její sbory byly pozavírány, kněží zjímáni a tisíce jejích příslušníků byl vyhnáno ze země. Biskup Augusta byl jat úskokem, odvezen do Prahy a tu nelidsky mučen, aby doznal, kdo byl strůjcem odboje. Leč ani oheň, jímž byl pálen, ani napínání na skřipec hlavou dolů nedonutily statečného biskupa k udavačství.
 
Graficke pismenko Z Prahy byl polomrtvý biskup poslán na hrad Křivoklát, dříve nežli došly písemné rady Ferdinandovy, jak pokračovati dále v jeho mučení. Byl ponechán o samotě v přítmí chladné podzemní kobky, aniž mu bylo dovoleno přijímati návštěvy a alespoň na chvíli vyjíti na vzduch a světlo boží. Podobným způsobem byl tu vězněn i bratrský kněz Bílek.
 
Graficke pismenko Teprve roku 1560 zasvitl jasnější paprsek do života ubohých vězňů křivoklátských. Byla jím Filipina Welserová.
 
Graficke pismenko Byla to dcera kupce z bavorského města Augšpurka, vynikající nejen tělesnou krásou, nýbrž i bohatstvím ducha a andělským srdcem. Dlela předtím na návštěvě u své příbuzné Kateřiny Lokšanové na březnickém zámku. Tu ji poznal syn Ferdinanda I., arcikníže Ferdinand, a pojal ji za choť.
 
Graficke pismenko Na rozkaz císaře, který nepřál nerovnému sňatku prince s dcerou kupcovou, měl býti sňatek veřejnosti utajen. Proto byl Filipině určen za pobyt odlehlý, tichý Křivoklát.
 
Graficke pismenko Filipina se sem přistěhovala roku 1560 s hojným služebnictvem. Sama těžce poznala císařův hněv a jeho krutost, a proto pociťovala hluboký soucit s nebohými křivoklátskými vězni. Vcházela k nim do vězení s dary, neostýchala se s nimi vésti rozhovory. A čekala jen na příležitost, aby mohla ulehčit jejich utrpení.
 
Graficke pismenko Roku 1563 arcikníže těžce onemocněl. Filipina jej pečlivě ošetřovala, a když se uzdravil, vyprosila pro Jana Augustu ulehčení. Byl propuštěn z kobky a za byt mu byla určena jedna z hradních komnat. Jakub Bílek, propuštěn byv již dříve z vězení na svobodu, usadil se ve vsi pod Křivoklátem a žil tu jako tkadlec, nechtěje se odloučiti od Augusty.
 
Graficke pismenko Na přímluvu Filipiny Welserové byl konečně i Jan Augusta propuštěn na svobodu a po dlouhých letech se vrátil zpátky k Bratřím.
 
Graficke pismenko Filipina Welserová přilnula za pobytu v Čechách k českému národu a naučila se dobře hovořiti česky. Sama trpíc, cítila soucit s trpícími. Teprve roku 1567 nastaly šťastnější chvíle v životě této šlechetné ženy. Arcikníže Ferdinand, stav se místokrálem tyrolským, odvezl si Filipinu na nádherný zámek Ambrasský. Tam rozvinula Filipina plně své šlechetné snahy a stala se „andělem spásy“ chudému lidu.
 
Graficke pismenko Biskup Augusta nepřestal ani z vězení říditi osud své těžce zkoušené církve. Bylo s podivením, že přes všechna příkoří přestála dobu největšího útisku a že nezhynula ranami, které ji stihly. Naopak, v sesterské Moravě, kde svoboda náboženská byla ponechána, počala růsti a vydávati svoje nejkrásnější květy.
 
Graficke pismenko Násilným odloučením od Jednoty, trvajícím plných šestnáct let, vznikl nejeden spor mezi bojovným biskupem a jeho církví. Odklidila je smrt Augustova roku 1572 a ukončila tělesné i duševní utrpení bývalého vězně v křivoklátské kobce.

Text: pověsti
2.9. 2002 -