hrad Kotnov

Hradiště

Graficke pismenko Původní raně gotický hrad stál sice ve městě, ale nebyl s ním v přímém kontaktu. Měl zřejmě pětiboký půdorys s nejméně čtyřmi věžemi, na západě a jihu se dochovala část hradby. Hrad lze zařadit mezi tzv. francouzské kastely – v tomto typicky českém provedení však věže nevystupovaly před hradbu a tudíž plnily více funkci pasivní a estetickou, nežli aktivní flankovací. Nejlépe dochovanou věží je ta okrouhlá v západním nároží, tzv. Kotnovská, která je dodnes dominantou města. Spodní část zhruba tří pater je raně gotická, vyšší část byla v 1. polovině 15. století přestavěna na účinnou bateriovou věž (považována nejstarší u nás), která doplňovala na svou dobu nesmírně moderní opevnění husitského města Tábora. Stáří nové nástavby této věže je však v posledních letech zpochybňováno datováním vzorků dřevěných trámů, které naznačují, že její přestavba možná proběhla až po požáru hradu v roce 1532. K jižní hradbě přiléhala budova ze 13. století, v 15. století vnitřně rozčleněná na tři místnosti – z prostřední byl vchod do podzemní únikové chodby. V jižní frontě hradu stála další okrouhlá věž, z níž se zachoval pouze zbytek, kompletně odkrytý při archeologickém výzkumu R. Krajíce v roce 2003. Za ní v nároží stával gotický palác, který dosahoval až k další čtverhranné velké věži, snad obytné, která o sílu zdiva vystupuje z hradby. Částečně se také dochovala čtverhranná věž v severozápadním nároží, která zřejmě střežila původní bránu. Na jih od ní byla k západní hrabě přiložena další budova. V roce 1908 bylo strženo severovýchodní nároží hradu, kam byla následně postavena pivovarská budova nerespektující původní půdorys. Někde v těchto místech byla R. Krajícem objevena další věž, rozměry odpovídající zachovalé Kotnovské věži v západním průčelí.

 
Graficke pismenko V první fázi husitského budování byl hrad k městu přičleněn rovnou parkánovou hradbou s novou čtverhrannou branou směrem k městu. Z východu hrad obepínala městská hradba s parkánem. Hlavní vstup do města vedl podél severozápadní strany hradu menšími branami s věžemi.
 
Graficke pismenko Druhá fáze husitského opevňování se pokusila začlenit hrad do moderní delostřelecké aktivní obrany města. Proto byla západní věž radikálně přestavěna. Kromě čtyř dělostřeleckých pater má nahoře ochoz se střílnami pro střelce z ručnic vyložený na konzolách. Je zde také arkýř pro kladku, kterou se děla vytahovala do jednotlivých pater. Parkán pod věží byl posunut dopředu a opatřen dalšími dělostřeleckými střílnami. Zároveň byla rozšířena směřem k věži i Bechyňská brána, která také získala dělostřeleckou obranu a zřejmě i stěžejkový padací most.

Text: popis
2.1. 2012 - Ivka (T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000 + Doplňky)