
Původní raně gotický hrad stál sice ve městě, ale nebyl s ním v přímém kontaktu. Měl zřejmě pětiboký půdorys s nejméně čtyřmi věžemi, na západě a jihu se dochovala část hradby. Hrad lze zařadit mezi tzv. francouzské kastely – v tomto typicky českém provedení však věže nevystupovaly před hradbu a tudíž plnily více funkci pasivní a estetickou, nežli aktivní flankovací. Nejlépe dochovanou věží je ta okrouhlá v západním nároží, tzv. Kotnovská, která je dodnes dominantou města. Spodní část zhruba tří pater je raně gotická, vyšší část byla v 1. polovině 15. století přestavěna na účinnou bateriovou věž (považována nejstarší u nás), která doplňovala na svou dobu nesmírně moderní opevnění husitského města Tábora. Stáří nové nástavby této věže je však v posledních letech zpochybňováno datováním vzorků dřevěných trámů, které naznačují, že její přestavba možná proběhla až po požáru hradu v roce 1532. K jižní hradbě přiléhala budova… číst dále
O hradu zvaném Hradiště je písemná zmínka až r. 1370, kdy Oldřicha a Sezema z Ústí získali od synů zemřelého bratra polovinu dříve nedílného rodového majetku, k níž patřil hrad Hradiště. V době výstavby hradu v přilehlé krajině vládli páni z Ústí, jedna z větví jihočeských Vítkovců, k nimž patřil Vítek z Klokot (1220). Archeologický průzkum hradu, vybudovaného v druhé polovině 13. století na skalnatém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Rismenickým potokem umožnil rekonstrukci hradního areálu. Jeho půdorys měl tvar mnohoúhelníka s obvodovými věžemi. Poměrně nejlépe zachovaná, mírně zploštělá věž na jihozápadní straně (od 16. století zvaná Kotnov) byla zvýšena patrně již husity. Druhá věž na severovýchodě zanikla ve druhé polovině 16. století až na zlomek vklíněný do zdiva pozdějšího městského pivovaru, vestavěného do hradního komplexu v 17. století. Třetí obdélná věž na východě zanikla až na počátku 20. století. Neznámá zůstává… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.