Možný skalní hrad zvaný také Předhradí (v souvislosti s Rotštejnem) na dvou pískovcových blocích na okraji Klokočských skal nedaleko stejnojmenné obce, vznikl snad ve 14. století, viditelné draže a žlaby.
Hlavní obrázek místa
Klokočský hrádek
© Stevo Ferster, 03/2008
POZOR! Klokočský hrádek není volně přístupný. Viz. nařízení vlády 508/2002 Sb. ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj.
Hrádek je v ochranné zóně, kde není povoleno scházet ze značených turistických cest. Místo je díky stavu pískovcových bloků také nebezpečné a může snadno dojít k pádu v důsledku oddrolení pískovce.
redakce, 20.5. 2009
popis

Na hrádek se dostanete z obce Klokočí po turistické značce směrem na jeskyni Podstojna (Amerika), po vystoupání mezi skalními bloky odbočíte doleva – směrem na Rotštejn, cca po 300 m se dostanete ke skalnímu bloku s průchodem. Tento blok je jedním ze dvou, na kterých hrádek stával. Od tohoto bloku stále po značce ješte cca 30 m a pak doprava. Na samotný hrad se dostanene úzkým průchodem a pak stoupáte kolem dokola až na vrcholy – první: tam stávala obytná část a druhý: pravděpodobně hláska, je z ní moc hezký výhled. Skalní blok s průchodem je nepřístupný – dostanou se tam pouze horolezci.

Stevo Ferster, 22.11. 2008

Další texty popis
historie

Lokalita není zmiňována v žádných análech, místní lidé jí říkají Předhradí – v souvislosti s nedalekým Rotštejnem. Z. Fišera předpokládá vznik hrádku ve 14. století a uvažuje o ztotožnění s Dřevolyzy – v roce 1324 se po zničení Rotštejna psal Vok "in Drzewolis". Pokud tady ve středověku opravdu býval skalní hrádek, mohlo jít také o strážní bod na zemské stezce.

Ivka (Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny české, Libry, Praha 2004), 22.11. 2008

Liberecký kraj,  Semily  (SM), Klokočí

Místa v okolí

 Rotštejn
 Postojna
 Dubecko
 Kozákov
 Besedické skály
 Dlaskův statek
 Zbirohy
 Dolánky
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 Husův sbor
 Hrubý Rohozec
 kostel sv. Mikuláše
 městská spořitelna
 radnice
 Drábovna
 Boučkův statek
 synagoga
 lázně Sedmihorky
 židovský hřbitov
 Malý Rohozec
 Valdštejn
 Železný Brod - VPZ
 spořitelna
 Vranov-Pantheon
 Bartošova pec
 Hlavatice
 Malá Skála
 kaple sv. Vavřince
 Čertova ruka
 Mariánská vyhlídka
 socha sv. Prokopa
 Kavčiny
 Řezníčkova vila
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Adamovo lože
 Radeč
 kostel sv. Václava
 Frýdštejn
 vodní elektrárna
 Myší skála
 mariánský sloup
 radnice
 hřbitovní kaple
 socha sv. Václava
 Kopanina
 Kozlov
 Semily
 Koštofrank
 kaple sv. Anny
 Masarykova vyhlídka
 Trosky
 Pekařova brána
 Arthurův hrad
 Sychrov
 kaple sv. Václava
 Nebákov
 trojiční sloup
 kostel sv. Josefa
 Kittelův dům (Burk)
 Jesenný
 Albrechtice
 kaple sv. Trojice
 kamenný most
 Pařízek
 Návarov
 Návarov
 Belvín
 Košťálov
 kašna
 sousoší Panny Marie
 sloup jezuity Burnatia
 Svijany
 kostel sv. Martina
 Kláštenec
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Kateřiny
 Mladějov
 kostel sv. Jiljí
 Černá Studnice
 Kozlov
 Škodějov
 Roztoky u Semil
 obecní studna
 Petřín
 Lomnice nad Popelkou
 Bažantnice
 dům č. p. 14
 Kost
 hradní pivovar
 panský dvůr Zájezd
 Semtinská lípa
 Staré Hrady
 boží muka
 Pařez
 Loukov
 Hynšta
 pramen Nisy
 Neysseburg
 skalní mlýn
 stará radnice
 kostel sv. Anny
 fara
 nová radnice
 Komárovský rybník
 Alainova věž
 Tábor
 Humprecht
 hlavní pošta
 městské divadlo
 kostel sv. Vavřince
 mariánský sloup
 stará radnice
 Nisanka
 U borovice
 kostel sv. Václava
 Mužský
 Kurovodice
 Prachovské skály
 Mackov
 Roprachtice
 Sytový
 kostel sv. Martina
 vodní nádrž Mšeno
 Císařský kámen
 Píčův statek
 Obětní kámen
 Drábské světničky
 Hrada
 Loukovec
 Klamorna
 rozhledna Čížovka
 Brada
 Rašovka
 Valečov
 kaple Piety
 Solec
 Kněžmost
 Soleček
 radnice
 Železnice
 kostel sv. Jiljí
 Bradlec
 Železnice
Základní informace místa
ID místa: 6067
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 12.11.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama