Klamorna

Skalní hrad, dle arch. výzkumu místo již pravěkým hradištěm. Ve středověku (cca 13. stol.) zde zřízen hrad, upravovaný v 30. letech 15. stol., brzy poté opuštěn. Využit za husitských válek. Zřícenina poškozena odlámáním skal.
Hlavní obrázek místa
Klamorna, světnička
© 2002 Jiří Čížek
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Obrázek místa
Skalní hrad nedaleko Drábských světniček. Z hradu jsou patrny čtyři světničky a cisterna 5 m hluboká.
28.5. 2002
turistické

Pokud jdete po červené z Valečova, tak po vystoupání na skalní plošinu přijdete ke zřícenině statku (poměrně romantické místo). Pokud stojíte zády k bráně statku, doprava vede červená na Drábské. Jděte rovně až k hraně skalní plošiny a podle hrany doprava. Dojdete na Klamornu po cca 100 metrech.

Petr Šantrůček, 27.5. 2004

historie

Vysoko nad údolí Jizery vystupuje skalní masív kolem Mužského, jak se nazývá čedičový suk, který kdysi v třetihorách pronikl druhohorními pískovcovými naplaveninami. Náhorní plošina, která se tu vytvořila, pokrytá úrodnou půdou a lemovaná bizarními pískovcovými stěnami příkře spadajícími do více než stometrové hloubky, již odedávna vábila pozornost člověka. Dominantní poloha, ovládající celé daleké předpolí, výborná přirozená ochrana a možnosti zemědělství, to vše poskytovalo prvořadé podmínky pro pravěké osídlení. Skutečně také archeologický výzkum celého území, kterému se odedávna říká Hrada, potvrdil, že se tu soustřeďovalo osídlení od doby nejstarších zemědělců až po středověk. Na jižní strané Hrad, oddělena jen úzkou šíjí, je asi 160 kroků dlouhá a 40 až 50 kroků široká ostrožna, na níž se zachovalo menší hradiště nazývané Klamorna. Jeho opevnění proti Hradům tvoří hliněný val, který ještě dnes dosahuje výšky 2 m a v základně je 7 m široký. Vlastní plocha…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 7.3. 2006

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

Cykloturistické mapy, Kartografie

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie
Středočeský kraj,  Mladá Boleslav  (MB),

Místa v okolí

0.2 km 
 Hrada
0.2 km 
 Píčův statek
0.5 km 
 Drábské světničky
0.9 km 
 Mužský
1.1 km 
 Kurovodice
1.7 km 
 Obětní kámen
2.0 km 
 Valečov
2.2 km 
 Staré Hrady
2.3 km 
 Hynšta
2.4 km 
 kostel sv. Vavřince
3.0 km 
 Dobrá Voda 3
3.1 km 
 Dobrá Voda 2
3.3 km 
 Dobrá Voda 1
3.9 km 
 Komárovský rybník
4.0 km 
 Loukovec
4.2 km 
 radnice
4.3 km 
 Lhotice
4.3 km 
 Kněžmost
4.3 km 
 radnice
4.4 km 
 Bažantnice
4.5 km 
 Mnichovo Hradiště
4.8 km 
 Belvín
4.9 km 
 Zásadka
5.1 km 
 most přes Jizeru
5.2 km 
 Svijany
6.0 km 
 Soleček
6.2 km 
 rozhledna Čížovka
6.5 km 
 Solec
6.6 km 
 kaple sv. Václava
7.5 km 
 Kozlov
7.9 km 
 Maníkovice
8.0 km 
 panský dvůr Zájezd
8.3 km 
 hradní pivovar
8.4 km 
 Kost
8.6 km 
 kostel sv. Barbory
8.6 km 
 hřbitovní kaple
8.7 km 
 Albrechtice
9.1 km 
 kaple sv. Anny
9.2 km 
 Studénka
9.4 km 
 mlýn Valenta
9.5 km 
 Semtinská lípa
9.7 km 
 Chvistonosy
9.7 km 
 Baba
9.8 km 
 skalní mlýn
9.8 km 
 Pekařova brána
9.9 km 
 Kavčiny
9.9 km 
 kostel sv. Kateřiny
10.0 km 
 Hlavatice
10.0 km 
 kostel sv. Prokopa
10.3 km 
 kostel sv. Havla
10.3 km 
 Valdštejn
10.3 km 
 boží muka
10.4 km 
 židovský hřbitov
10.5 km 
 Radeč
10.6 km 
 Čertova ruka
10.7 km 
 Zvířetice
10.7 km 
 dům č. p. 14
10.7 km 
 synagoga
10.9 km 
 obecní studna
11.0 km 
 kostel sv. Mikuláše
11.0 km 
 městská spořitelna
11.0 km 
 radnice
11.1 km 
 Sukorady
11.1 km 
 Muzeum Českého ráje
11.3 km 
 Adamovo lože
11.4 km 
 Sychrov
11.6 km 
 Husův sbor
11.6 km 
 Humprecht
11.6 km 
 Mariánská vyhlídka
11.7 km 
 Arthurův hrad
11.7 km 
 kostel sv. Kateřiny
11.7 km 
 kostel sv. Josefa
11.7 km 
 Hrubá Skála
11.8 km 
 Hrubý Rohozec
11.8 km 
 socha sv. Prokopa
12.0 km 
 lázně Sedmihorky
12.1 km 
 kostel sv. Václava
12.1 km 
 Volenovice
12.2 km 
 Malý Rohozec
12.2 km 
 Nebákov
12.2 km 
 stará radnice
12.2 km 
 mariánský sloup
12.3 km 
 Loreta
12.3 km 
 fara
12.3 km 
 Řezníčkova vila
12.4 km 
 Kosmonosy
12.7 km 
 Josefův Důl
12.7 km 
 Dolánky
12.9 km 
 Dlaskův statek
13.1 km 
 kostel sv. Jiří
13.3 km 
 Březno
13.4 km 
 kostel sv. Václava
13.4 km 
 Hrdlořezy
13.7 km 
 Bartošova pec
13.8 km 
 Masarykův most
13.9 km 
 kostel sv. Barbory
14.1 km 
 kostel sv. Štěpána
14.1 km 
 Pařízek
14.2 km 
 Kolomuty
14.2 km 
 Šlapka
14.2 km 
 Trosky
14.4 km 
 Radechov
14.5 km 
 Vlčí Pole
14.5 km 
 Michalovice
14.6 km 
 skalní město Apolena
14.6 km 
 městský špitál
14.6 km 
 Blaschkeho vila
14.7 km 
 mariánský sloup
14.7 km 
 radnice
14.8 km 
 Postojna
14.8 km 
 Drábovna
14.8 km 
 Rožátovský mlýn
14.8 km 
 Spařence
14.9 km 
 Lavice
14.9 km 
 Dubecko
15.0 km 
 kostel sv. Vavřince
15.0 km 
 Schmittův zámek
15.0 km 
 starý hřbitov
15.2 km 
 Mladějov
15.2 km 
 kostel sv. Jiljí
15.2 km 
 Křída
15.3 km 
 divadlo
15.4 km 
 Zbirohy
15.4 km 
 židovský hřbitov
15.5 km 
 kostel sv. Havla
15.5 km 
 sbor Jednoty bratrské
15.5 km 
 Rotštejn
15.5 km 
 Mackov
15.5 km 
 Karmel
15.5 km 
 Klokočský hrádek
15.7 km 
 Domousnice
15.7 km 
 nová radnice
15.8 km 
 stará radnice
15.9 km 
 mariánský sloup
15.9 km 
 kostel sv. Jiljí
16.0 km 
 Templ
16.1 km 
 dům č. p. 107
16.1 km 
 kostel sv. Víta
16.1 km 
 Besedické skály
16.2 km 
 Mladá Boleslav
16.2 km 
 Křižánky
16.3 km 
 židovský hřbitov
16.4 km 
 Samšina
16.4 km 
 Frýdštejn
16.4 km 
 zvonice
16.4 km 
 kostel sv. Václava
16.4 km 
 Boučkův statek
16.7 km 
 Vranov-Pantheon
17.2 km 
 Kopanina
17.3 km 
 kaple sv. Vavřince
17.3 km 
 Rácov
17.3 km 
 Neuberk
17.4 km 
 Malá Skála
18.9 km 
 kostel sv. Mikuláše
19.1 km 
 poustevna
19.8 km 
 Rokytovec
Základní informace místa
ID místa: 398
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Jestřebí

Jestřebí

Zříceniny skalního hradu pánů z Dubé snad z konce 13. stol. Během 15. stol. byl několikrát dobýván. Od 16. stol. se uvádí jako pustý.
Liberecký kraj  Česká Lípa 
Kunžvart

Kunžvart

Zřícenina hradu z 13. stol. První zprávy o hradu pocházejí až z roku 1359, kdy jej Karel IV. uznal jako součást vimperského panství. Opuštěn byl v 1. pol. 16. stol. a od roku 1547 se uvádí jako pustý. Jeho zkázu završil požár koncem 16. stol.

Jihočeský kraj  Prachatice 
Kašperk

Kašperk

Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.
Plzeňský kraj  Klatovy 
Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Zřícenina hradu postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III, který byl krátce poté zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st., poté pustý.
Jihomoravský kraj  Břeclav 

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama