Skalní hrad, dle arch. výzkumu místo již pravěkým hradištěm. Ve středověku (cca 13. stol.) zde zřízen hrad, upravovaný v 30. letech 15. stol., brzy poté opuštěn. Využit za husitských válek. Zřícenina poškozena odlámáním skal.
Hlavní obrázek místa
Klamorna, světnička
© 2002 Jiří Čížek
Skalní hrad nedaleko Drábských světniček. Z hradu jsou patrny čtyři světničky a cisterna 5 m hluboká.
28.5. 2002
turistické

Pokud jdete po červené z Valečova, tak po vystoupání na skalní plošinu přijdete ke zřícenině statku (poměrně romantické místo). Pokud stojíte zády k bráně statku, doprava vede červená na Drábské. Jděte rovně až k hraně skalní plošiny a podle hrany doprava. Dojdete na Klamornu po cca 100 metrech.

Petr Šantrůček, 27.5. 2004

historie

Vysoko nad údolí Jizery vystupuje skalní masív kolem Mužského, jak se nazývá čedičový suk, který kdysi v třetihorách pronikl druhohorními pískovcovými naplaveninami. Náhorní plošina, která se tu vytvořila, pokrytá úrodnou půdou a lemovaná bizarními pískovcovými stěnami příkře spadajícími do více než stometrové hloubky, již odedávna vábila pozornost člověka. Dominantní poloha, ovládající celé daleké předpolí, výborná přirozená ochrana a možnosti zemědělství, to vše poskytovalo prvořadé podmínky pro pravěké osídlení. Skutečně také archeologický výzkum celého území, kterému se odedávna říká Hrada, potvrdil, že se tu soustřeďovalo osídlení od doby nejstarších zemědělců až po středověk. Na jižní strané Hrad, oddělena jen úzkou šíjí, je asi 160 kroků dlouhá a 40 až 50 kroků široká ostrožna, na níž se zachovalo menší hradiště nazývané Klamorna. Jeho opevnění proti Hradům tvoří hliněný val, který ještě dnes dosahuje výšky 2 m a v základně je 7 m široký. Vlastní plocha…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 7.3. 2006

Středočeský kraj,  Mladá Boleslav  (MB),

Místa v okolí

 Hrada
 Píčův statek
 Drábské světničky
 Mužský
 Kurovodice
 Obětní kámen
 Valečov
 Staré Hrady
 Hynšta
 kostel sv. Vavřince
 Dobrá Voda 3
 Dobrá Voda 2
 Dobrá Voda 1
 Komárovský rybník
 Loukovec
 radnice
 Kněžmost
 radnice
 Lhotice
 Bažantnice
 Mnichovo Hradiště
 Belvín
 Zásadka
 most přes Jizeru
 Svijany
 Soleček
 rozhledna Čížovka
 Solec
 kaple sv. Václava
 Kozlov
 Maníkovice
 panský dvůr Zájezd
 hradní pivovar
 Kost
 hřbitovní kaple
 kostel sv. Barbory
 Albrechtice
 kaple sv. Anny
 Studénka
 mlýn Valenta
 Semtinská lípa
 Chvistonosy
 Baba
 skalní mlýn
 Pekařova brána
 kostel sv. Kateřiny
 Kavčiny
 kostel sv. Prokopa
 Hlavatice
 boží muka
 kostel sv. Havla
 Valdštejn
 židovský hřbitov
 Radeč
 Čertova ruka
 dům č. p. 14
 synagoga
 Zvířetice
 obecní studna
 městská spořitelna
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 Muzeum Českého ráje
 Sukorady
 Adamovo lože
 Sychrov
 Mariánská vyhlídka
 Husův sbor
 Humprecht
 Arthurův hrad
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 socha sv. Prokopa
 Hrubý Rohozec
 lázně Sedmihorky
 kostel sv. Václava
 Volenovice
 stará radnice
 mariánský sloup
 Malý Rohozec
 Nebákov
 fara
 Řezníčkova vila
 Loreta
 Kosmonosy
 Josefův Důl
 Dolánky
 Dlaskův statek
 kostel sv. Jiří
 Březno
 Hrdlořezy
 kostel sv. Václava
 Bartošova pec
 Masarykův most
 kostel sv. Barbory
 Pařízek
 kostel sv. Štěpána
 Kolomuty
 Šlapka
 Trosky
 Radechov
 Vlčí Pole
 Michalovice
 skalní město Apolena
 městský špitál
 Blaschkeho vila
 mariánský sloup
 radnice
 Rožátovský mlýn
 Spařence
 Postojna
 Drábovna
 Lavice
 Dubecko
 kostel sv. Vavřince
 Schmittův zámek
 starý hřbitov
 Mladějov
 kostel sv. Jiljí
 Křída
 divadlo
 židovský hřbitov
 Zbirohy
 Mackov
 Karmel
 Klokočský hrádek
 kostel sv. Havla
 sbor Jednoty bratrské
 Rotštejn
 nová radnice
 Domousnice
 stará radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Jiljí
 Templ
 dům č. p. 107
 kostel sv. Víta
 Besedické skály
 Křižánky
 Mladá Boleslav
 židovský hřbitov
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Boučkův statek
 Samšina
 Frýdštejn
 Vranov-Pantheon
 Kopanina
 kaple sv. Vavřince
 Rácov
 Neuberk
 Malá Skála
 kostel sv. Mikuláše
 poustevna
 Rokytovec
Základní informace místa
ID místa: 398
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 25.8.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama