hrad Kamenice

Zámecký vrch

Graficke pismenko Na kuželovité čedičové hoře jižně od města České Kamenice (dříve jen Kamenice) se dodnes zachovaly zbytky hradu Kamenice. Přístup k hradu byl od východní strany cestou otáčející se po svahu mírným stoupáním k západu. V místě, kde se cesta přibližuje ke zčásti opracovaným skaliskům po pravé straně, stávala první brána. Druhá brána k hornímu hradu byla na západní straně hory, kde strmé skály pod vrcholem tvoří přirozenou úzkou soutěsku. Dnes stojí na samém jižním okraji nevelké plošiny vrcholu zříceniny hradního paláce obdélníkového půdorysu až do výše druhého patra. Na východním okraji horního hradního prostoru se zachovaly zbytky hradeb, obepínající hradní palác částečně také z jižní strany. Z ostatních staveb a zařízení hradu již nezůstalo zachováno nic.

 
Graficke pismenko Počátky hradu Kamenice klade A. Sedláček do 40. let 15. století, ale toto vymezení není spolehlivé. V tehdejších písemných pramenech se uvádí nový hrad či tvrz "u Kamenice", což se může vztahovat i na nedaleký hrad Frýdvald (3 km východně od města České Kamenice). Proto také K. Linke klade hrad Frýdvald na horu nad Českou Kamenicí a zmíněný hrad 4 km od České Kamenice nazývá Kamenicí. Ukázalo se však, že nemá pravdu.
 
Graficke pismenko V písemných pramenech se hrad Kamenice objevuje nepřímo v l.1440–1444. Stalo se tak při vojenských vpádech Lužičanů, kteří vedli v této oblasti proti Vartemberkům mnohaleté války. Jejich příčinou byla potupná poprava člena vartemberského rodu Jana z Ralska v Žitavě v r. 1433, zajatého při nájezdu do Lužice. Město Kamenice s okolím se stalo cílem první výpravy v r. 1440. Lužické prameny mluví o vypálení Kamenice, neříkají však, zda se jedná o hrad, či město. Z r. 1442 je však ve zhořeleckých radních počtech záznam o tom, že někteří Zhořelečtí zahynuli před novou tvrzí u Kamenice. Z toho A. Sedláček vyvozuje, že hrad Kamenice byl založen v době příměří mezi oběma výpravami v l. 1440–1442. Ale ani v souvislosti s poslední výpravou Lužičanů v r. 1444, kdy bylo vypáleno město Kamenice a zpustošeno okolí, není o hradu Kamenici výslovná zmínka. Z písemných pramenů tedy dobu založení hradu nad městem Českou Kamenicí nelze zjistit. Není vyloučeno, že byl založen již před zmíněnými událosmi a že prameny o něm mlčí prostě proto, že nesl stejné jméno s městem pod ním ležícím. Za nepřímý důkaz toho lze považovat i okolnost, že v nejstarší kamenické městské knize (od r. 1380) jsou do r. 1411 u hejtmanů panství uváděny vždy také hrady, na nichž sídlili, obvykle Šarfenštejn (Ostrý) nebo Falkenštejn. Po r. 1411 již jména jejich sídel v zápisech chybí, z čehož se dá usuzovat, že sídlili na hradě nad městem, a tuto skutečnost jako samozřejmou písaři nepovažovali za nutné uvádět. F. A. Heber klade založení hradu do stejné doby jako založení města Kamenice, tj. do 70. let 13. století, ještě před smrtí; Přemysla Otakara II. (1378). Obranná funkce hradu pro město, položené v dosti těsném údolí, je zřejmá. Mohl být ovšem postaven také poněkud později. Určitě však nebyl založen teprve v době mezi květnem 1440 a říjnem 1442, jak usuzoval A. Sedláček.
 
Graficke pismenko Dlouholetými boji s Lužičany a saskými vévody se Vartemberkové finančně velmi vyčerpali. Po několika dílčích odprodejích koupil v r. 1511 celé děčínské panství s Kamenicí Mikuláš Trčka z Lípy, ale již po čtyřech letech je prodal bratrům Hanušovi, Bedřichovi a Volfovi ze Salhausenu. Před r. 1535 koupil Kamenici jako samostatné panství Prokop z Vartemberka. V držení Vartemberků zůstala Kamenice do r. 1614, kdy ji koupil Radslav starší z Vchynic. V kupní smlouvě se hrad Kamenice uvádí už jako pustý. Také v konfiskačních záznamech z r. 1622 je zapsán jako "zámek pustý nad městem". Jsou to vlastně jediné výslovné zprávy o hradu. Jeho funkce vojenské pevnosti byla obnovena za třicetileté války, když jej v druhé polovině 30. let obsadily císařské oddíly. Za tažení švédského Banérova sboru ze Žitavy k České Lípě a Děčínu v r. 1639 byl kamenický hrad dobyt, vypálen a rozbořen. V troskách již zůstal.

Text: historie
28.5. 2002 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984