Pozůstatky hradu v prostoru kostela. Hradiště založil v l. 1003–04 kníže Jaromír, nebo spíše o 50 let později kníže Břetislav I. V 1. pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. postaven kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.
Hlavní obrázek místa
Jaroměř - místo staršího hradu
2003 ©Puffin

Starý a nový hrad v Jaroměři

Podle všeobecně uznávaného příběhu, založil v letech 1003–1004 kníže Jaromír (syn Boleslava II.) hradiště v ohybu řeky Labe. Pravděpodobnějším zakladatelem se ale jeví Břetislav I. (někdy po roce 1050), který potřeboval důležitý opěrný bod u stezky do Polska. Teprve později na akropoli vznikl (v první polovině 13. století) kamenný hrad, který ale není v písemnostech doložen. V roce 1307 se Jaroměř připomíná jako královské věnné město. V 70. letech 20. století bylo při opravách kostela sv. Mikuláše nalezeno opukové kvádříkové zdivo s jednoduchými románskými okénky a pískovcová ostění, která lze přisoudit raně středověké stavbě. Poloha hradu uzavírá v nejužším bodě ostrožnu, chráněn byl příkopy a valy s kolovou hradbou. Podle T. Durdíka mohlo jít o kastel středoevropského typu. Buď byl průchozí, nebo vedla brána do města vedle něj. Přesnou podobu hradu však už dnes nelze určit. Situace hodně připomíná zaniklý hrad v Chrudimi – i tam byl na místě někdejšího hradu postaven kostel. Mohlo jít o záměr měšťanů vytěsnit z prostoru města královský hrad – tím, že na jeho místě vznikl kostel, bylo zabráněno jeho obnově. Biskup Jan IV. z Dražic věnoval jaroměřský farní kostel kapitule Všech svatých na Pražském hradě a později byl svěřen augustiniánům. Zdá se, že v té době byl farním kostel Panny Marie na Pražském předměstí (dnes zhruba v prostoru velkého kruhového objezdu u Penny a Tesca), kde si augustiniáni vystavěli první zdejší konvent. V těchto místech také archeologický průzkum při stavbě silnice Náchod – Hradec Králové odhalil pozůstatky středověkých konstrukcí a hřbitov. Na počátku 15. století kanovníci požádali o přesun konventu ke kostelu sv. Mikuláše, který byl už tehdy označován jako farní. Bylo jim vyhověno s tím, že mají stávající budovy kanonie strhnout. Kostel Panny Marie pak zanikl během husitských válek. V roce 1404 se mluví…  číst dále
Iva K. dle T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999; Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Východní Čechy; P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha 1998, 9.3. 2015
Královéhradecký kraj,  Náchod  (NA), Jaroměř

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Jakuba
 Wenkeův dům
 městský hřbitov
 Hořenice
 pevnost Josefov
 Zvole
 Kuks
 Velichovky
 Sviništany
 Holohlavy
 synagoga
 Betlém u Kuksu
 Rotemberk
 Velká Bukovina
 Nový Dvůr
 Smiřice
 Velký Třebešov
 kostel sv. Jiljí
 Veselice
 mlýn Podhrad
 židovský hřbitov
 kostel sv. Štěpána
 Habřina
 Vražba
 Chvalkovice
 Žireč
 Kalthaus
 kostel sv. Anny
 Dubenec
 Rodov
 kostel sv. Zikmunda
 socha Barunky
 Steidlerova kovárna
 malá fara
 Malá Skalice
 Újezd
 Chotěborky - VPZ
 Barunčina škola
 vodní nádrž Rozkoš
 kostel sv. Stanislava
 vojenský hřbitov
 synagoga
 Koldovka
 nová radnice
 Ratibořice
 staré děkanství
 stará radnice
 Velký Vřešťov
 městské opevnění
 děkanství
 Bergerův dvůr
 kostel sv. Kateřiny
 Babiččino údolí
 Staré bělidlo
 Dubno
 Velký Vřešťov
 Rýzmburk
 Hořiněves
 Hankův rodný dům
 kostel sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 Žernovská rozhledna
 Velehrádek
 Černčice
 Libníkovice
 Neděliště
 Vranov
 Studnice
 Červená Hora
 kovárna
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Mikuláše
 Zátluky
 Bílé Poličany
 Světí
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Václava
 Chlum
 Les Království
 Očelice
 Vízmburk
 dům č. p. 141
 palmový skleník
 dům č. p. 134
 mariánský sloup
 letohrádek
 Opočno – MPZ
 měšťanská škola
 sousoší sv. Floriana
 pivovar
 úřední dům
 kostel Panny Marie
 Opočno
 Keyzlarova vila
 hrob Viktorky
 Přepychy
 kostel Všech svatých
 Osičina
Základní informace místa
ID místa: 553
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama