Graficke pismenko První písemná zmínka o Hulíně pochází z roku 1224, kdy na zdejším, tehdy ještě zeměpanském dvorci, vydává český král Přemysl Otakar I. dvě listiny určené pro město Opavu a Přibyslavice. Tento dvorec byl střediskem menšího markraběcího hradského obvodu. Jeho součástí byl dodnes existující, pozdně románský kostel sv. Václava, postavený ještě za zeměpanské správy. Ze zachovaného textu těchto listin je patrno, že král zde přebýval se svou družinou v počtu 21 dalších osob a na základě této skutečnosti lze předpokládat existenci opevněného dvorce, umožňující jejich ubytování. Z tohoto vyplývá, že samotný Hulín musel být daleko staršího založení. Další důležitá listina vydaná v Hulíně pochází z 1238 a je opatřena pečetí markraběte Přemysla, pozdějšího krále Přemysla Otakara II. V roce 1248 je v písemných záznamech ještě jmenován zeměpanský vilicus (vladař) Chisling (Kyzlink), ale počínaje rokem 1261, kdy český král Přemysl Otakar II. daroval hulínský újezd olomouckému biskupovi Brunovi ze Schauenburgu, se Hulín dostává na dlouhou dobu do majetku olomouckých biskupů, později arcibiskupů. Ještě za vlády biskupa Bruna došlo patrně k povýšení trhové osady na město. Dalším církevním držitelem města byl olomoucký biskup Dětřich, který listinou z roku 1290 obdaroval kroměřížské měšťany pozemky na stavbu chmelnic. Olomoucké biskupství však již v té době budovalo správní a hospodářské centrum v nedaleké Kroměříži. Na počátku 90. let 13. století, za biskupa Dětřicha, existovaly úvahy o přeložení biskupského centra z Kroměříže do Hulína. K této změně však nedošlo, což bylo pro celý další vývoj Hulína osudné. I přes to vznikl patrně ještě před rokem 1294 v Hulíně nový biskupský hrad. Tento hrad zde existoval jen krátce. Naposledy se připomíná roku 1322, kdy zde sídlil půrkrabí Herbort, patrně z rodu Fulštejnů. Samotný hrad zanikl zřejmě ještě v témže století, pravděpodobně v době markraběcích válek, protože při převodu Hulína olomoucké kapitule se zdejší hrad již nejmenuje. Na počátku 14. století zde bylo několik biskupských manství náležejících ke kroměřížskému manskému obvodu. Z listinných pramenů známe many: roku 1353 Racka, 1356 Racka, Vojka a Bohunka, roku 1473 Bartoše z Hulína. Kromě Bartoše z Hulína manové pravděpodobně sídlili ještě na hulínském hradě. Roku 1447 držel město zástavou Mikuláš z Moravan. V Hulíně se nacházela též další drobná manství. V roce 1398 jich bylo 6. Roku 1454 koupil skoupili zdejší manství Jindřich a Bohuš z Tučína. Počátkem 16. století držel zdejší léno Přemek z Víckova. Po smrti Jetřicha Podstatského z Prusinovic přešlo léno dvaceti poddaných na Prokopa Podstatského z Prusinovic. Ten roku 1536 prodal manství olomouckému biskupovi.

Text: historie
24.2. 2008 - Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001