
Hričovské zboží se ověřeně připomíná roku 1208 jako majetek nitranského biskupství. Zmínka týkající se přímo hradu je však až z roku 1254 v listině, která registruje, že král Belo IV. dává hrad "magistru Tolušovi (Bartolomějovi), synovi Farkaše". Po jeho smrti byl hrad darován hrad v roce 1265 Mikulášovi z rodu Beychových. Hrad se v té době nazývá Hrichou ("castrum Hrichou").V roce 1282 hrad kupuje župan Byter Balaš. Hrad však dobyl Matúš Čák a rod Balašů se opět stává pány na Hričově až po jeho smrti v roce 1321. Avšak již v polovině 14. století je hrad opět majetkem krále, který ho uděluje do zálohy. Tak ho v roce 1392 získal rod Kapolaiů a v rove 1397 Sudivoj z Ostrorogu. Podobně jako Reviště a Lednici daruje král Zikmund i Hričov své druhé manželce královně Barboře Celské a hrad je podřízen jejímu správci. Hradu se pak zmocňují husité a někdy kolem roku 1460 se hrad dostává do zálohy Františku Hágimu (hrad… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.