Původně královský hrad z 13. st., přestavěný za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky do podoby zámku. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.
Hlavní obrázek místa
© Rodochrozit, 10/2011
Strážní hrad Hauenštejn (Horní hrad), patrně královského založení z půle 13. století. Velkoryse rozšířen a upraven v neogotickém slohu v průběhu 19. století rodem Buquoyů. Dnes postupně se obnovující regionální kulturní centrum s řadou budoucích možností netradičně stráveného volného času. Areál hradu je přístupný veřejnosti a pravidelně zde probíhá i kulturní program.
Pavel Palacký, 18.5. 2004
historie

Na místě dnešního zámku Horního hradu u obce Krásný Les stával v hlubokém zalesněném údolí, prudce klesajícím k nedaleké Ohři, nad soutokem dvou bystřin na skalnatém ostrohu hrad Hauenštejn. Zachovaly se z něho pouze základy a sklepení staré, západní části a válcová, 15 m vysoká strážní věž, nazývaná Purkmistrovská. Královský hrad Hauenštejn vznikl nejdříve na konci 13. století patrně na ochranu zemské stezky vedoucí nedalekým údolím Ohře a patřilo k němu nevelké území v těsném sousedství rozlehlejšího majetku klášterů v Doksanech a Postoloprtech. Až do konce 15. století byl hrad udělován jako léno různým feudálům. Jeho prvním známým držitelem byl loketský purkrabí Mikuláš Winkler, který jej přenechal kolem r. 1320 doksanskému klášteru. Od něho koupil Hauenštejn r. 1336 Jan Lucemburský. Karel IV. rozšířil r. 1357 rovněž výměnou toto malé panství o 9 nedalekých vesnic patřících do té doby benediktinskému klášteru…  číst dále

redakce webu, Woody, 28.5. 2002

Další texty historie
pověsti

Vzpomínky na dávné horníky

Hauenstein, jak se dříve hrad nazýval, v naší řeči značí jakousi palici na kámen, tedy místo, kde se kutalo do země. Pro tento účel zde byl hrad postaven: střežil ona důlní díla, v nichž se dolovalo stříbro, ruda i drahé kamení. Vždyť nedaleko hradu ústí mnohá štola, a tak za bouřlivých nocí u věže, kde se horské větry rády prohánějí, slýcháme ozvěnu těžké důlní dřiny a v kopcích nad hradem se občas v temných nocích komíhají světélka. To asi permoníci v opuštěných dílech dál dobývají své poklady.

Pavel Palacký, 28.5. 2004

Další texty pověsti

Půdorys místa

Půdorys přízemí
© L. Zeman 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Karlovarský kraj,  Karlovy Vary  (KV), Krásný Les

Místa v okolí

 Himlštejn
 Květnová
 Květnová
 Rudá věž smrti
 Klínovec
 Velichov
 městský hřbitov
 Mořičov
 mariánský sloup
 radnice
 Ostrov
 kaple sv. Anny
 evangelický kostel
 Perštejn
 Radošov
 mincovna
 boží muka
 nová radnice
 Freudenstein
 kostel sv. Jáchyma
 vápenka
 Boží vyhlídka
 Kleinštejn
 kostel sv. Terezie
 Lázně Kyselka
 Šumburk
 Bučina
 Šumburk
 Hájek
 železárna
 radnice
 Lázně Evženie
 Skalky skřítků
 radnice
 Klášterec nad Ohří
 Egerberk
 špýchar
 železniční most
 Plešivec
 Maleš
 Šemnická skála
 Funkštejn
 Jírov
 Dalovice
 Dalovice
 Dalovice
 sloup s Pietou
 lesní hřbitov
 Děpoltovice
 Děpoltovice
 Goethova vyhlídka
 Sadová kolonáda
 Mlýnská kolonáda
 Tržní kolonáda
 kostel sv. Lukáše
 Karlovy Vary
 Vřídelní kolonáda
 Zámecká kolonáda
 Jelení skok
 Jižní prameny
 kostel sv. Kříže
 Jelení pramen
 kostel sv. Urbana
 vyhlídka Karla IV.
 Diana
 Doubí
Kontaktní informace
Hrad a zámek Horní hrad - Hauenštejn
osada Horní Hrad
Krásný Les
363 01 Ostrov
Karlovarský kraj

Kontaktní adresa:
Pavel Palacký
Čestlická 1
100 00 Praha 10
Tel: 777028820
http://www.hornihrad.cz
pavel.palacky@hornihrad.cz
Základní informace místa
ID místa: 153
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 16.2.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama