V hladomorně

Graficke pismenko Není to příběh nijak hrůzostrašný.

 
Graficke pismenko Javorničtí chlapci – Vašek, Karel a Frantík – vydali se za dobrodružstvím na „pustý zámek“. Zlezli jak veverky hradby, stanuli vítězoslavně na vrcholu hladomorny, jež pod nimi rozvírala tmavý, strašidelný chřtán.
 
Graficke pismenko Na jejím dně nebylo již dávno lidských kostí, jak si chlapci přestavovali hladomornu, avšak přece jen jim naháněla strachu, takže se neodvážili do ní sestoupiti. Spatřili tam v šeru zřítivší se zdivo, zasypané suchým listím, uprostřed něho lesknoucí se kaluž vody.
 
Graficke pismenko Když chtěli slézti po zdi hladomorny dolů, shledali, že to nejde jen tak hladce. Zuli si boty, házeli je dolů. Frantíkovi však jedna bota místo pod věž vletěla na dno hladomorny. Chytil se za hlavu, zabědoval: „Co jste mi to, kluci, udělali?“
 
Graficke pismenko Chlapci slezli dolů, nechali Františka na holičkách. Hoch si poplakal a pak začal přemýšleti, jak by vytáhl botu z hladomorny. Bez boty domů nesměl, nechtěl-li skliditi notný výprask. Proto si dodal odvahy a spustil se statečně na dno hladomorny. Prsty mu krvavěly, jak je zatínal do štěrbin mezi zdivem, nohy se pod ním třásly, srdce mu bilo, div mu nevylétlo z hrudi, leč nezbylo, nežli pokračovati v krkolomné cestě. Konečně ucítil pod nohama pevnou půdu. Obrátil se a rozhlížel, kam se poděla jeho bota. Zahlédl ji na protější straně. Učinil krok vpřed, ucítil pod nohou cosi slizkého. Zakviklo to, v listí se ozval šustot. Skákaly tam žáby, které se prchaly skrýti před nezvyklou návštěvou.
 
Graficke pismenko Frantík popadl botu, z boty vyskočila žába. Lekl se jí tak, že hlasitě vzkřikl. Upevnil si botu k pásku, šplhal se rychle vzhůru. Šťastně vystoupil na vrchol, spustil se dolů pod věž, obul se a pospíchal za chlapci, kteří již byli z lesa venku.
 
Graficke pismenko Cestou ucítil, že ho v botě něco tlačí, nedbal však toho. Teprve doma zul botu a vyklepal. Vykutálela se z ní krásná, zlatá koulička.
 
Graficke pismenko Když ostatní chlapci uslyšeli, jaké štěstí potkalo Františka, běželi na „pustý zámek“ a házeli tam svoje boty na dno hladomorny. Vylovili odtud jenom samé žáby.

Text: pověsti
27.11. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.