Popis hradu Freudenštejna

Graficke pismenko Freudenštejn je tvořen jednodílnou oválnou dispozicí 55 m dlouhou a 9 až 18 m širokou. Ze tří čtvrtin bylo hradní jádro chráněno příkopem (6,3 až 13 m širokým) a mocným valem, který byl patrně komunikačně využit. V koruně je až 4 m široký a na jeho vnitřní straně byl vyzděn plentou z nasucho kladených kamenů, které můžeme dodnes na dvou místech vidět. Tento stavební prvek je na slezských hradech poměrně častý. Ve východní části dispozice byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Patrně až sem bylo možno po širokém valu dojet s povozy. Patrně teprve odsud vedl po dřevěném mostě přístup do vstupní brány prolomené ve východní zdi obvodové hradby.

 
Graficke pismenko Vlastní hradní jádro bylo po obvodě vymezeno asi 2,7 m širokou obvodovou zdí. Hrad je proto pokládán za typ s plášťovou zdí jako hlavním obranným prvkem.Jelikož je hradní jádro a jeho zdi novodobými zásahy velmi porušeno, lze pozůstatky této obvodové plášťové zdi spatřit především na severozápadě, kde tato zeď tvořila jakýsi mohutný čelní břit. Zde tato původní hradba tvoří základ nově přeskládané kamenné zídky. V nenápadných úsecích se obvodová hradba zachovala ještě na severu obvodu jádra, na severovýchodě až východě. Zde ale opravdu jen v nepatrných a trávou zarostlých kouscích. Poměrně dlouhé úseky hradby, které na východě a severovýchodě zobrazuje plán z knihy Hrady českého Slezska v terénu nenajdete (možná tomu tak bylo při archeo. výzkumu) Realitě spíše odpovídá půdorys z knihy PhDr. M. Plačka Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Na západní straně a jihozápadní byl obvod hradu tvořen souborem rozeklaných skalisek a zdiva, které mezery mezi skalami vyplňovaly. Zde se dochoval jeden z nejvýraznějších úseků původní hradby.
 
Graficke pismenko Zástavba interiéru jádra je velmi nejasná. Sporé stopy základů zděné vnitřní architektury svědčí spíše pro subtilnější budovy. Tomu by odpovídala teorie, že Freudenštejn byl bezvěžovým hradem, jak to naznačuje i skica hradu na indikační mapě bruntálského panství z roku 1579. Většinu vnitřní plochy tak patrně vyplňoval podélný hradní palác na skalnaté plošině.

Text: popis
2.11. 2007 - Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996 a Kouřil, Prix, Wihoda: Hrady českého Slezska, Opava 2000