Mohutná zřícenina got. hradu vystavěného z iniciativy Jindřicha III. jako pohraniční pevnost v r. 1050. Od r. 1571 v soukromých rukou. R. 1645 poškozen a od počátku 18. století ruina. Dnes prochází konzervací.
Hlavní obrázek místa
jižní část jádra hradu s pozůstatky paláce s kaplí a válcové hlásky
© Jan P. Štěpánek 07/2008
Mohutná zřícenina na z daleka viditelném dominantním vápencovém Zámeckém kopci (Schlossberg – 415 m.n.m.) nad stejnojmennou vsí v Dolním Rakousku. Ta se nachází necelých 14 km jihozápadně od centra moravského Mikulova. Hrad je v návštěvních hodinách přístupný veřejnosti. Lze se k němu dostat po červené a zelené turistické značce z obce. Z hradu je velmi dobře vidět na Mikulov se zámkem, Svatým kopečkem i celé Pálavské vrchy.
Jan P. Štěpánek, 21.7. 2008
historie

Hrad byl založen kolem roku 1050 pány z Falkenštejna jako důležitá pohraniční pevnost z popudu krále Jindřicha III., který byl iniciátorem kolonizace okolí Vídně. Král Falkon následně hrad udělil v léno. Do soukromých rukou se hrad dostal až v roce 1571, kdy jej císař Rudolf II. prodal Hansi (Janu) III. z Traustonu. Výrazné škody hrad utrpěl v roce 1645, kdy jej dobyli Švédové. Nezměnil se však ve zříceninu. Tou se stal až počátkem 18. století, kdy byl nepohodlný a špatně dostupný hrad opuštěn a částečně použit jako levný stavební materiál. Současným majitelem je Georg Thurn-Vrints, který hrad zpřístupnil veřejnosti a započal konzervační práce.

Jan P. Štěpánek, 21.7. 2008

Rakousko, Dolní Rakousko,

Místa v okolí

 boží muka
 Kirchstetten
 kostel sv. Floriána
 boží muka
 Staatz
 Sedlec
 městské hradby
 Mikulov
 Horní synagoga
 kostel sv. Václava
 dům U Rytířů
 Kanovnické domy
 Kozí hrádek
 kaple sv. Šebestiána
 židovský hřbitov
 jeskyně Na Turoldu
 Kolonáda - Reistna
 Hanselburg
 Loosdorf
 Valtice
 radnice
 Brána na náměstí
 Belveder
 Hagenberg
 kostel sv. Oldřicha
 kostel sv. Jiří
 Sirotčí hrádek
 kostel sv. Kunhuty
 Laa an der Thaya
 stará radnice
 kostel sv. Jiljí
 Hraniční zámek
 kamenný kruh
 boží muka
 Aloch
 boží muka
 kaple sv. Antonína
 Drnholec
 U Křížku
 Wenzersdorf
 Bulhary
 Nejdek
 Hrádek u Drnholce
 Zámecký mlýn
 kostel sv. Markéty
Kontaktní informace
Tel: +43 02554 85340
http://https://www.falkenstein.gv.at/
gde.falkenstein@aon.at
Základní informace místa
ID místa: 6531
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 23.7.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama