hrad Choustník

historie

Hrad založil po roce 1262 Beneš, když získal od krále zdejší zboží výměnou za Poděbrady. Poté se po hradě psal. Jeho potomci v roce 1322 postoupili Choustník Rožmberkům. Tehdy již bylo jeho jádro rozděleno na dvě části. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý. Dispozice je tvořena rozsáhlým předhradím a…číst dále

Zakladatelé hradu Choustníka, páni po něm jmenovaní, pocházeli snad z velikého rozrodu českomoravského, jenž na štítě svém lekna jako znamení rytířského užíval; naši páni však, znamení toto brzy opustivše, vzali si na štít v modře řebřík zlatý. Předem pánův těchto byl Beneš z Choustníka, v letech 1252 až 1262 připomenutý, jehožto všichni potomci Beneši se nazývali, tak že jest nesnadno přesný jich…číst dále

pověsti

Mezi rytíře, kteří si nejstatečněji počínali před městem Milánem, když k němu přitrhli s udatným králem Vladislavem na pomoc císaři Bedřichu Rudobradému, náležel i Jetřich z Choustníka. Milánští pozorovali odvážné činy Čechů, kteří se přeplavili přes rozvodněnou řeku Adiži a zmocnili se mostu přes ni vedoucího, i pocítili před nimi opravdovou hrůzu. Když si Čechové, tábořící před městskou…číst dále

Vladyka Vok, který žil v Čechách za panování knížete Boleslava II., měl dceru Adélu, slynoucí nevšední krásou. Pečoval o ni starostlivě a domníval se, že ji zahrne štěstím, přivede-li jí bohatého, urozeného ženicha. Adéla však byla srdce skromného a vyvolila si chudého Všebora, jenž byl manem (poddaným rytířem) jejího otce. Proto k otcově žalosti odmítla bohatého hraběte, který se ucházel o její ruku.…číst dále

Choustník chová ve svém lůně mnohá tajemství. Tajuplná je i studna na nádvoří. Kachna, kterou tam vpustili, vyplavala prý z rybníka Jordánu u Tábora. Tajemná jsou na Choustníku podzemní sklepení, v nichž jsou skryty vzácné poklady. Těch pokladů dostává se časem chudákům, úpějícím v nouzi, od záhadných bytostí, jež berou na sebe lidskou podobu. Chudý krejčí ve vsi pod Choustníkem přišel na mizinu.…číst dále

popis

Od Radenína, Křeče a Černovic táhne se dlouhá, holá, místy i lesem porostlá výšina k jihu; z ní vychází k západu táhlý, strmý a lesem porostlý hřbet, jehož ukončení se u lidu „Starým Fusníkem“ nazývá. Hřbet tento daleko v okolní krajině, a to na kolik mil viděti jest, avšak ne vždy zřetelně. Neboť před deštěm jest hřbet tento jako v kouři, a krajané okolní vědí pak dobře, že bude brzo pršeti;…číst dále