Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.
Tam se chci podívat
Hlavní obrázek místa
© Jiří Čížek 05/2019
Choustník, hrad bergfritového typu, vyrostl v nejzápadnější části hřebene s množstvím výrazných skalních masívů v období před rokem 1282, kdy je prve zmíněn jako sídlo Beneše z Choustníka. Čtyřpatrovou hranolovou věž chránila hradba kopírující obvod tohoto skalního útvaru. V jeho západní části byla vystavěna budova paláce na půdorysu cca 20x10m. Zdi naznačující členění jeho interiéru do původních místností se zachovaly dodnes, stejně tak jako klenuté sklepení. Hradní věž byla přístupná právě z paláce, nynější vstup z úrovně nádvoří je až pozdějšího data. Vstupní brána stála otočena k východu, vedl k ní delší pozvola stoupajcí most, jehož pilíře jsou stále patrné. Perličkou tohoto sídla je fakt, že se jednalo to tzv. dvojhrad – dle smlouvy mezi pány z Choustníka doslova “hrad mezi sebou rozdělený”. Na části východní bašty vzniká ...
Mass, Turyna Petr, 28.5. 2002

    historie

    Historie a popis hradu
    Hrad založil po roce 1262 Beneš, když získal od krále zdejší zboží výměnou za Poděbrady. Poté se po hradě psal. Jeho potomci v roce 1322 postoupili Choustník Rožmberkům. Tehdy již bylo jeho jádro rozděleno na dvě části. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý. Dispozice je tvořena rozsáhlým předhradím a

    28.5. 2002
    Dějiny hradu
    Zakladatelé hradu Choustníka, páni po něm jmenovaní, pocházeli snad z velikého rozrodu českomoravského, jenž na štítě svém lekna jako znamení rytířského užíval; naši páni však, znamení toto brzy opustivše, vzali si na štít v modře řebřík zlatý. Předem pánův těchto byl Beneš z Choustníka, v letech 1252 až 1262 připomenutý, jehožto všichni potomci Beneši se nazývali, tak že jest nesnadno přesný jich

    A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019

    pověsti

    Zlaté žebří
    Mezi rytíře, kteří si nejstatečněji počínali před městem Milánem, když k němu přitrhli s udatným králem Vladislavem na pomoc císaři Bedřichu Rudobradému, náležel i Jetřich z Choustníka. Milánští pozorovali odvážné činy Čechů, kteří se přeplavili přes rozvodněnou řeku Adiži a zmocnili se mostu přes ni vedoucího, i pocítili před nimi opravdovou hrůzu. Když si Čechové, tábořící před městskou

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Vousatý rytíř
    Vladyka Vok, který žil v Čechách za panování knížete Boleslava II., měl dceru Adélu, slynoucí nevšední krásou. Pečoval o ni starostlivě a domníval se, že ji zahrne štěstím, přivede-li jí bohatého, urozeného ženicha. Adéla však byla srdce skromného a vyvolila si chudého Všebora, jenž byl manem (poddaným rytířem) jejího otce. Proto k otcově žalosti odmítla bohatého hraběte, který se ucházel o její ruku.

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Zlaté listí
    Choustník chová ve svém lůně mnohá tajemství. Tajuplná je i studna na nádvoří. Kachna, kterou tam vpustili, vyplavala prý z rybníka Jordánu u Tábora. Tajemná jsou na Choustníku podzemní sklepení, v nichž jsou skryty vzácné poklady. Těch pokladů dostává se časem chudákům, úpějícím v nouzi, od záhadných bytostí, jež berou na sebe lidskou podobu. Chudý krejčí ve vsi pod Choustníkem přišel na mizinu.

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002

    popis

    Choustník Hrad. I. Popis, chování jeho; zbroj na něm.
    Od Radenína, Křeče a Černovic táhne se dlouhá, holá, místy i lesem porostlá výšina k jihu; z ní vychází k západu táhlý, strmý a lesem porostlý hřbet, jehož ukončení se u lidu „Starým Fusníkem“ nazývá. Hřbet tento daleko v okolní krajině, a to na kolik mil viděti jest, avšak ne vždy zřetelně. Neboť před deštěm jest hřbet tento jako v kouři, a krajané okolní vědí pak dobře, že bude brzo pršeti;

    A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019

    Půdorys místa

    Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
    Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Choustník

    Místa v okolí

     Choustník
     Budislav
     Radenín
     synagoga
     židovský hřbitov
     Čermákův vrch
     Brandlín
     Tučapy
     synagoga
     židovský hřbitov
     Chotěmice
     Hroby
     fara
     židovský hřbitov
     Údolský hrádek
     Myslkovice
     Bílkův dům
     Chýnov
     kostel sv. Ottona
     synagoga
     Černovice
     Mnich
     Mezná
     boží muka
     židovský hřbitov
     Červená Lhota
     Sudkův Důl
     Dírná
     Chýnovská jeskyně
     Kozí hrádek
     Dolní Hořice
     Dolní Hořice
     Skalice
     Pluhův Žďár
     Lžín
     kostel sv. Marka
     kostel sv. Víta
     Soběslav
     Višněvice
     kostel sv. Jiří
     Višněvice
     Svákov
     Měšice
     Dub
     Čertův kámen
     Želeč
     Dráchov
     Polánka
     Vodice
     kostel sv. Václava
     Kámen
     kaple sv. Magdaleny
     sokolovna
     zemědělská škola
     městské opevnění
     Gausovy domy
     divadlo
     Housův mlýn
     Jordán
     dům Albrechta pekaře
     Stárkův dům
     Střelnice
     dům pasíře Prokopa
     Měšťanský pivovar
     synagoga
     kašna
     Vodárenská věž
     dům čp. 308
     Škochův dům
     Lichvicovský dům
     Ctiborův dům
     stará radnice
     Bechyňská brána
     Kotnov
     Nový Dvůr
     boží muka
     Proseč u Pošné
    Kontaktní informace
    Obecní úřad Choustník
    p. Jindřich Komárek
    Choustník 16
    391 18 Choustník
    Tel: 381 592 117
    http://www.obec-choustnik.cz/hrad-choustnik/
    obec.choustnik@volny.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 160
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zřícenina
    Přístupnost: v návštěvních hodinách
    Uveřejněno: 19.9.2001
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    A další podobné

    Články

    Leden býval měsícem odpočinku, mrazu, obav o živobytí, ale také měsícem naděje a lidových mouder

    Ostatní

    Vítám v novém roce všechny příznivce historie. Leden je nejen začátkem nového kalendářního roku, ale také, jak již sám jeho název napovídá, měsícem ledu, a tedy i mrazu a sněhových pokrývek, jež halí přírodu i lidská obydlí. Alespoň takto by to mělo být. Mnohaleté sledování počasí nám však ukazuje, že lednové teploty mají meziročně spíše vzrůstající tendenci

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.

    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    reklama