Rozsáhlá zřícenina hradu založeného po roce 1262 Benešem z Choustníka. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý.
Hlavní obrázek místa
© Jiří Čížek 05/2019
Choustník, hrad bergfritového typu, vyrostl v nejzápadnější části hřebene s množstvím výrazných skalních masívů v období před rokem 1282, kdy je prve zmíněn jako sídlo Beneše z Choustníka. Čtyřpatrovou hranolovou věž chránila hradba kopírující obvod tohoto skalního útvaru. V jeho západní části byla vystavěna budova paláce na půdorysu cca 20x10m. Zdi naznačující členění jeho interiéru do původních místností se zachovaly dodnes, stejně tak jako klenuté sklepení. Hradní věž byla přístupná právě z paláce, nynější vstup z úrovně nádvoří je až pozdějšího data. Vstupní brána stála otočena k východu, vedl k ní delší pozvola stoupajcí most, jehož pilíře jsou stále patrné. Perličkou tohoto sídla je fakt, že se jednalo to tzv. dvojhrad – dle smlouvy mezi pány z Choustníka doslova “hrad mezi sebou rozdělený”. Na části východní bašty vzniká nová menší věž, která tak posiluje obranyschopnost proti případnému útoku od východu. K ní přiléhá nová zástavba vedoucí až k již zmíněnému západnímu paláci. Z té se zachovala především severní (nádvorní) zeď, ve které můžeme obdivovat krásné kružbové žulové okno hradní kaple. Další přestavby se hrad dočkal až za Petra z Rožmberka – i když pod novým majitelem ztrácí rezidenční funkci, není rozhodně opomíjen, sídlí zde purkrabí. Pro posílení východní části hradu se buduje nová hradební zeď. Ta ve své majestátní výšce směřuje až k dalšímu skalnímu suku na východě, odkud se vrací zpět a uzavírá tak nově vzniklé nádvoří. Přístupová cesta z tého strany je nebezpečně pozvolná, je proto třeba stavět předsunuté opevnění. Zajímavé je, že východní část této 200 m dlouhá hradby nemá ochoz s cimbuřím – je podobně jako např. u nymburské fortifikace zakončena pouze strmou stříškou. Za husitských válek byl rožmberský hrad logickým trnem v oku táboritů, zvláště pak když leží pouhých 15 km daleko od města. Na hradě se usilovně pracuje na zdokonalení…  číst dále
Mass, Turyna Petr, 28.5. 2002
popis

Choustník Hrad. I. Popis, chování jeho; zbroj na něm.

Od Radenína, Křeče a Černovic táhne se dlouhá, holá, místy i lesem porostlá výšina k jihu; z ní vychází k západu táhlý, strmý a lesem porostlý hřbet, jehož ukončení se u lidu „Starým Fusníkem“ nazývá. Hřbet tento daleko v okolní krajině, a to na kolik mil viděti jest, avšak ne vždy zřetelně. Neboť před deštěm jest hřbet tento jako v kouři, a krajané okolní vědí pak dobře, že bude brzo pršeti; avšak po dešti pomine modravá barva hory jak by uťal, a dobře lze z dálí rozeznati zelenou barvu lesův a zasvitne-li slunce se strany západní, viděti jest mocná skaliska hory a na jejím konci probleskují šedé zříceniny hradu Choustníka. Přiblížíme-li se ke hradišti, podivíme se jednak tomu množství balvanův na úpatí hory rozsypaných, jednak skaliskům takořka na sobě nametaným, na nichž strmí palác starého hradu. Pevný ten hrad byl po způsobu středního věku upraven nade vši chválu lidskou. Na třech stranách spadá hora…  číst dále

A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019

historie

Historie a popis hradu

Hrad založil po roce 1262 Beneš, když získal od krále zdejší zboží výměnou za Poděbrady. Poté se po hradě psal. Jeho potomci v roce 1322 postoupili Choustník Rožmberkům. Tehdy již bylo jeho jádro rozděleno na dvě části. Oldřich z Rožmberka hrad okolo roku 1430 přestavěl a v majetku jeho rodu se nacházel až do roku 1579. Již roku 1614 je uváděn jako pustý. Dispozice je tvořena rozsáhlým předhradím a dvojitým jádrem. Toto členění, které zřejmě nebylo původně zamýšleno, hrad získal záhy po svém založení, kdy se stal sídlem dvou příslušníků rodu. Rozměrné předhradí opevňovala vysoká hradba, která posléze na východní straně nenesla ochoz a byla ukončena pouze stříškou. Mohla v dnešní podobě vzniknout až dalším vývojem, nejspiše po získání hradu Rožmberky. Hospodářské budovy se kumulovaly za vstupem na severní straně a dnešní zříceniny zde mohou pocházet pravděpodobně až z mladších fází života objektu. Přístupová cesta se v předhradí otáčela…  číst dále

28.5. 2002

Další texty historie
pověsti

Zlaté žebří

Mezi rytíře, kteří si nejstatečněji počínali před městem Milánem, když k němu přitrhli s udatným králem Vladislavem na pomoc císaři Bedřichu Rudobradému, náležel i Jetřich z Choustníka. Milánští pozorovali odvážné činy Čechů, kteří se přeplavili přes rozvodněnou řeku Adiži a zmocnili se mostu přes ni vedoucího, i pocítili před nimi opravdovou hrůzu. Když si Čechové, tábořící před městskou branou, opékali na rožních těsto, domnívali se, že pekou malé děti, a měli je za lidojedy. Pevné hradby, jimiž byl Milán obehnán, dodávaly obyvatelům útěchy, že bude hrozící pohroma od města odvrácena, pokud jim nedojdou zásoby jídla. Odvážní rytíři se však nezastavili před touto překážkou a rozhodli se, že se zmocní města útokem. Přichystali si žebříky, zakryli si obličeje škraboškami – a v nečekané chvíli udeřili na město. Přistavili k hradbám žebříky, a než se překvapení Vlaši vzpamatovali, octli se na hradbách. První Jetřich z Choustníka…  číst dále

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002

Další texty pověsti

Půdorys místa

Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Choustník

Místa v okolí

 Choustník
 Budislav
 Radenín
 synagoga
 židovský hřbitov
 Čermákův vrch
 Brandlín
 Tučapy
 synagoga
 židovský hřbitov
 Chotěmice
 Hroby
 fara
 židovský hřbitov
 Údolský hrádek
 Myslkovice
 Bílkův dům
 Chýnov
 kostel sv. Ottona
 synagoga
 Černovice
 Mnich
 Mezná
 boží muka
 židovský hřbitov
 Červená Lhota
 Sudkův Důl
 Dírná
 Chýnovská jeskyně
 Kozí hrádek
 Dolní Hořice
 Dolní Hořice
 Skalice
 Pluhův Žďár
 Lžín
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Víta
 Soběslav
 Višněvice
 kostel sv. Jiří
 Višněvice
 Svákov
 Měšice
 Dub
 Čertův kámen
 Želeč
 Dráchov
 Polánka
 Vodice
 kostel sv. Václava
 Kámen
 kaple sv. Magdaleny
 sokolovna
 zemědělská škola
 městské opevnění
 Gausovy domy
 divadlo
 Housův mlýn
 Jordán
 dům Albrechta pekaře
 Stárkův dům
 Střelnice
 dům pasíře Prokopa
 Měšťanský pivovar
 synagoga
 kašna
 Vodárenská věž
 dům čp. 308
 Škochův dům
 Lichvicovský dům
 Ctiborův dům
 stará radnice
 Bechyňská brána
 Kotnov
 Nový Dvůr
 boží muka
 Proseč u Pošné
Kontaktní informace
Obecní úřad Choustník
p. Jindřich Komárek
Choustník 16
391 18 Choustník
Tel: 381 592 117
http://www.obec-choustnik.cz/hrad-choustnik/
obec.choustnik@volny.cz
Základní informace místa
ID místa: 160
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 19.9.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama