Hrad existoval od 2.pol. 13. st. do pol. 14. st. Byl centrem kolonizace zdejší krajiny. Dodnes je ve zřícenině znatelná studna v příkopu pod věží. Zajímavostí jsou hrázky kamení vymezující políčka prvních obyvatel nedaleko pod hradem.
Hlavní obrázek místa
Burkvíz-skála
skála
© Zuzana Holasová, 10/2009
Zbytky slezského hradu na kopci mezi osadou Burkvíz u Města Albrechtic a obcí Vraclávek. Hrad patrně tvořil centrum kolonizace zdejší krajiny. Dle dřívějších německých usedlíků byl hrad nazýván, podle dalekého rozhledu, Luginsland (doslovně: "pohleď do kraje). Alespoň částečně je známa podoba hradu díky předválečnému archeologickému výzkumu, který odhalil hlavní hradní stavbu - obytnou věž - a dnes již takřka nezřetelné předhradí. Hrad patrně tvořil provizorní opevněné centrum zdejší kolonizace a neměl dlouhé existence. Archeologický materiál získaný na hradě datuje dobu jeho existence od 2. poloviny 13. století do poloviny 14. století. Hrad se nachází ve vrcholové poloze. takřka okrouhlé jádro obklopuje ze všech stran okružní val a příkop. Ploché jádro s uměle upravovanými skalními výchozy nese stopy několika prohlubní po objektech. Na sz. odkryl výkop suterén čtyřhrané věže o rozměrech asi 13,5 x 12,5 m s dolní částí vyzděnou z kamene na sucho nebo na hlínu, která se časem vydrolila. Horní patra věže byly parně dřevěné. Stejným způsobem je vyzděna i dodnes rozeznatelná studna v příkopu pod věží, zeď v zářezu na jv., vykopaná hradba s bránou na předhradí a část zídky budovy na předhradí, která je označována jako kovárna.
Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 12.2. 2006
historie

Burkvíz

Založení hrádku je spojeno s kolonizací blízkého okolí. Podle archeologických nálezů je život na něm datován mezi druhou polovinu 13. a polovinu 14. století. Více o jeho historii zatím z běžné literatury není známo. Zajímavostí jsou hrázky kamení vymezující políčka prvních obyvatel kraje, nedaleko západně pod hradem, které jsou výrazné dodnes.

Roman Řezáč, 22.5. 2004

pověsti

Zakletá panna z Lugslandu

Lugsland, zvaný též Luginsland nebo Lugswalde, se jmenuje zřícenina nalézající se na hřbetu, který dělí vesnici Vraclávek od vesnice Burkvíz a který tvořil hranici mezi panstvím Hošťálkovy a Linhartovy. Tato rozvalina ohrazená rozbořenou hradbou a příkopem je pozůstatkem hradu, který zde před několika staletími stál. Když táhla tatarská vojska přes Slezsko, jejich kouzelník zaklel a začaroval celý hrad i s hradní paní, krásnou mladou pannou. Hradní zdi se zbortily a celý hrad se všemi lidmi i poklady se propadl do země. Od té doby nebylo na Lugslandu bezpečno. Lidé, kteří vystoupili na horu a hledali houby a lesní plody, často viděli podivné věci. Někdy vzduchem létalo i kamení a proto se raději každý Lugslandu vyhýbal. U samé rozvaliny vedla pěšinka od Vraclávku do České Vsi. Po této pěšině šel jednou syn mlynáře z Holčovic, který byl něco vyřizovat na správním úřadě v Hošťálkovech. Šel směle svou cestou…  číst dále

Tuto pověst vypověděl redaktorovi novin „Troppauer Zeitung“ v 50. letech 19. století obchodník Theodor Prosche z Holčovic., 29.7. 2012

Půdorys místa

Půdorysné zaměření, Luginsland. Půdorysné zaměření s vyznačením archeologicky zjištěných situací (čárkovaně).
© P. Kouřil, D. Prix, M. Wihoda: Hrady českého Slezska, AÚ AV ČR Brno, 2000, str. 265, obr. 176
Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR), Burkvíz

Místa v okolí

 Město Albrechtice
 Hošťálkovy
 Linhartovy
 Město Albrechtice
 Město Albrechtice
 Hraniční vrch
 Kobylí
 Dolní Holčovice
 Hynčice
 Eldorado
 Ježník
 Zátor
 kosárna
 Brantice
 Tlustá Berta
 kostel sv. Jiří
 Široká Niva
 Široká Niva
 evangelický kostel
 městské hradby
 kostel sv. Martina
 Krnov
 radnice
 Freudenštejn
 Slezské Rudoltice
 Vrbno pod Pradědem
 Cvilín
 Jindřichov
 Dívčí Hrad
 Mnichov
 kašna
 evangelická zvonice
 Heřmanovice
 Cvilín
 Hrozová
 zvonice
 kostel sv. Barbory
 Vartnov
 Fulštejn
 Gebauerova hrobka
 Matějovická jeskyně
 Sosnová
 Sosnová
 Biskupská hora
 kaple sv. Anny
 Edelštejn
 Branice
 Leuchtenštejn
 kaple sv. Rocha
 radnice
 kostel sv. Kříže
 Zlatorudné mlýny
Kontaktní informace
 
Základní informace místa
ID místa: 799
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.5.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama