Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.
Hlavní obrázek místa
Frankštát
Celkový pohled
2000 ©Radim Bystroň
Skromné pozůstatky hradní lokality zvané Burgstein se datují do přelomu 13.–14. století. Bývalý hrádek leží ukryt v lese asi 3 km východně od Nového Malína a stále vyvolává historické nejasnosti. Může za to druhé středověké sídlo v Novém Malíně, původně Frankštátu, které asi převzalo jeho funkci. Burgsteinem se např. zabýval historik L. Červinka, který se domíval, že jde o pozůstatek starověkého hradiska. To naopak zavrhuje F. Musil, který je přesvědčen o středověkém sídle. Hrádek leží na skalnatém podloží nad Malínskou roklí v areálu skalního labyrintu asi ve výšce 620 m n. m. Východní strana je chráněna skalnatým zlomem, západní strana zvolna klesá, takže byla opevněna příkopem. Oblouk příkopu vede od severu a v nejzranitelnějším prostoru je zdvojen. Centrální plošina má tvar podobný pětistěnu. Délka činí až 31 m a šíře 17 m. Za plošinou k jihu je odstupněná terasa a za ní vytesaný asi 9 m široký příkop, cca 4 m hluboký. Ten se stáčí k západu, kde ztrácí hloubku a pokračuje k severu, k opět asi 9 m šířky. Zde je též vylámán ve skále. Centrální plošina nenese náznaky stavby, což však ale budovu nevylučuje. Lokalita byla zkoumána pouze povrchovým průzkumem. Pravděpodobně se jednalo o dřevěný hrad, neboť v místě nebyla nalezena žádná malta. Jak uvádí publikace o obci Frankštát z r. 2000, mohl Burkstein založit Jiljí ze Švábenic a na Úsově, či jeho syn Hrabiš (1254–1296). Po něm je pravděpodobně nazván sousední Hrabišín. Burgstein tak mohl plnit funkci základny pro kolonizaci kraje a ochranu těžní činnosti v kraji. Bohužel neznáme žádné písemné zprávy, takže větší jasnost může vnést jen případný archeologický průzkum hrádku. Jeho sídelní funkce však neměla dlouhého trvání.
Ivo Rozehnal - zdroje: http://www.turistika.cz/mista/burgstein-ci-malinsky-hradek a Miroslav Plaček: Povrchová prospekce reliktů některých šlechtických sídel na Šumpersku, Přehled výzkumů 44/2002, Archeologický ústav AV ČR, Brno 2002, 16.1. 2016
Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU), Nový Malín

Místa v okolí

 Mrtvý muž
 Frankštát
 Vikýřovice
 Třemešek
 Rapotín
 Vikýřovice
 Rabštejn
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Barbory
 Geschaderův dům
 Šumperk
 mariánský sloup
 radnice
 Sobotín
 kostel sv. Linharta
 kostel sv. Jiří
 Strážník
 Velké Losiny
 Žerotínská sýpka
 ruční papírna
 Brníčko
 Kalvárie
 Bludoveček
 kaple sv. Prokopa
 Maršíkov
 Tři kameny
 Bludov
 Háj u Šumperka
 Bludov
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Martina
 Bradlo
 Ztracené kameny
 Zelené kameny
 kostel Všech svatých
 lázně Bludov
 rychta
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Matouše
 Rešov
 Křížový vrch
 kostel sv. Vavřince
 hrobka rodiny Kleinů
 Fialův mlýn
 Alfrédova chata
 Rešovské vodopády
 kaple sv. Václava
 Loučná nad Desnou
 Spitzerova vila
 Jelení studánka
 Janovice
 kostel sv. Kateřiny
 Bohdíkov
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vavřince
 Šumvald
 Ruda nad Moravou
 Strálek
 Preisův mlýn
 Františkova myslivna
 městské hradby
 Rýmařov
 kostel sv. Michala
 mincovna
 radnice
 Dubicko
 Dům Pod podloubím
 morový sloup
 empírová kašna
 stará radnice
 Zábřeh
 kostel sv. Barbory
 Skalička
 měšťanský pivovar
 Svatojánský most
 Dlouhá Loučka
 Dlouhá Loučka
 hraniční sloup
 Petrovy kameny
 Sovinec
 kostel sv. Augustina
 chata Ovčárna
 chata Barborka
 Praděd
 vodopády Bílé Opavy
Základní informace místa
ID místa: 592
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.2.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama