Graficke pismenko Lze soudit, že obranná tradice místa, na kterém vyrostl ve své dnešní podobě hrad Buchlov, stojící na jednom ze tří vrchů členitě uzavírajících obzor Uherskohradištska, sahá asi až do dob Velkomoravské říše (zhruba 830–906), jejíž jedno z politických a kulturních center bylo v místech nedalekého Starého Města. Ale teprve po více než třech stech letech od zániku této říše, kdy už vzrostla moc českých Přemyslovců, kteří mezitím dávno trvale připoutali i Moravu k svému státu, stává se hrad Buchlov, vybudovaný kolem poloviny 13. století v mohutnou středověkou pevnost, spolu s nedalekým, v téže době vzniklým hrazeným městem Uherským Hradištěm, pevnou oporou panovnické politiky. Jeho zvláštním úkolem bylo chránit důležité přechody chřibskými horami a soustřed'ovat správu a ochranu jejich lesního bohatství.

 
Graficke pismenko Nejstarším článkem hradu je pilovitě profilované ostění portálu, asi z původní hradní brány, které je podobné portálům blízkého kláštera na Velehradě. Tato podobnost vzbuzuje dohad, že na obou stavbách se asi v pátém desetiletí 13. století zúčastnila táž stavební huť. Jádrem hradu byla pozdně románská obytná východní věž, rovněž z doby těsně před polovinou 13. století, k níž brzy přibyl palác, situovaný od východu k západu, s velkou síní v patře, později přestavěný, a s jeho jihovýchodním nárožím svázané věžovité stavení, s průjezdem v přízemí a kaplí v patře, původně dvoupatrovou, v 16. století zrušenou. Pozůstatky jejího vnitřního členění příporami s talířovými patkami a rozštěpenými trnoži a volně uložené dva klenební svorníky s naturalistickou výzdobou vznikly patrně na počátku poslední čtvrtiny 13. století. Poslední součástí hradního jádra z raně gotického období jeho výstavby, při níž se snad uplatnila huť, která stavěla i klášter bl. Anežky v Praze Na Františku, je mocná hranolová západní věž, toto hradní jádro bylo už tehdy uzavřeno pevnou ohradní zdí.
 
Graficke pismenko Teprve mnohem později, koncem 15. století, za pánů z Cimburka, kteří v té době získali hrad do zástavy, bylo k severní ohradní zdi přistavěno pozdně gotické křídlo s několika síněmi a novou kaplí s dochovanými křížovými a síťovými klenbami, opevnění s novou severní válcovou baštou bylo přizpůsobeno změněným požadavkům obrany. Jižní válcová věž zvaná Andělka vznikla v první polovině 16. století při přestavbě hradu za nových majitelů Zástřizlů, kdy byl veden přístup dnešním způsobem k tehdy vzniklé hranolové jižní vstupní věži s hodinami, označené jménem stavebníka a letopočtem 1546. Do stavebních osudů hradu zasáhl také Jiří Zikmund Prakšický ze Zástřic, horlivý přívrženec Českých bratří, jenž v letech 1597–98 studoval v Ženevě s Karlem ze Žerotína u pokračovatele Kalvínova Theodora Bezy, jehož knihovnu později zakoupil a přivezl na Buchlov. Při příležitosti své svatby roku 1602 dal zřídit jídelnu a taneční sál při vstupní hodinové věži. V hradních sbírkách se zachovaly části jeho svatebního příboru, jež svědčí o vysoké úrovni tehdejší moravské habánské fajanse. Malovaná a rytá skleněná číše z téhož roku a ostatní pozdně renesanční poháry ze sbírek (1581, 1582 a 1592) ukazují zase vysokou kvalitu starého českého skla.
 
Graficke pismenko Z pozdějších proměn vzhledu Buchlova je třeba připomenout úpravu nádvoří s arkádami v patře a obnovu vnější brány s bastionem roku 1663 za Petřvaldských, svědčící o dlouho trvající obranné funkci hradu. V letech 1672–73 byl zbudován na východnějším vrchu Modle (Baba) kostel sv. Barbory s hrobkou šlechtických majitelů. V 18. století, kdy obranná funkce hradu končí, byly provedeny už jen některé menší úpravy, hlavně v interiérech (1737 klenba dvou místností v patře), které měly zlepšit bydlení v hradních prostorách. Roku 1800 přešel hrad do rukou Berchtoldů, z nichž nevlastní bratři Leopold (1759–1809) a Bedřich (1781–1876), lékaři a přírodovědci, se stali významnými činiteli našeho tehdejšího kulturního a vědeckého života; za nich končí i obytná úloha hradu. Syn Leopoldův Zikmund proměnil už hrad, památný pobytem J. E. Wocela a přírodovědce J. S. Presla, ve všeobecně přístupné museum s různými sbírkami, převážně přírodovědeckého a exotického rázu.
 
Graficke pismenko Požár v roce 1931, jenž zničil střechy, podstatněji hradu neublížil. Byla uskutečněna nová instalace sbírek tohoto vývojově a historicky významného hradu, který věrně zobrazuje růst středověké obranné stavby od pozdně románských a raně gotických počátků z poloviny 13. století s vyzněním hradního typu s útočištnou obytnou věží, popřípadě s dvěma věžemi, mezi něž je vestavěn palác, až k pozdní gotice s hodnotnými interiéry se síťovými klenbami a se soustavou opevnění, měnící se v průběhu 13.–17. století.

Text: historie
13.11. 2003 - ANTONÍN BARTUŠEK