
O nevelkém hradě Buchenstein na strmé skále nad řekou Dyjí se nedochovaly prakticky žádné prokazatelné informace a jeho historie je zahalena tajemstvím. První zmínka o tomto místě se objevuje v seznamu lén z konce 13. století. Je zmíněno jméno Puchenstein naproti Liebnitz, což se dá jednoznačně vztáhnout na tuto lokalitu. Představitelné je, že se zde usídlený rod jmenoval ne po hradu, nýbrž po vsi. Podle archeologických nálezů se nějaká osada nacházela asi 300 metrů severovýchodně od hradu a 1 km severozápadně od Oberpfaffendorfu. Na místě zaniklé vsi byla nalezena keramika datovaná do 14. až 16. století. Vztah této vsi k hradu však není znám. V historických zprávách se v roce 1175 uvádí Gottfried a v roce 1202 se objevuje průkazně Ecchehardus z Lidimize, v r. 1203 Heinrich z Libniz a r. 1294 byl zmíněn Hugo z Lidbnitze. Roku 1314 byli v písemnosti hraběnky z Hardeggu zmíněni Peter, Hermann a Ludwig… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.