Rozsáhlá zřícenina významného královského hradu z 2. poloviny 13. století postaveného Přemyslem Otakarem II. Za třicetileté války vypálen. Zpustl roku 1785.
Hlavní obrázek místa
© iV 16.2.2008
Hrad se nalézá ve stejnojmenné vesnici nedaleko od Mladé Boleslavi. Pod hradem je placené parkoviště, (v roce 2002 – 25 Kč osobní auto) a dále značená cesta na hrad. Na hradě je docela trefně umístěn malý stánek s občerstvením, který je opravdu potřeba, protože kopec, na který se musíš vydrápat, je opravdu úctyhodný.
28.5. 2002
popis

U málokterého hradu můžeme si představiti obtíže jich vysoké polohy jako u Bezděze. Rozsáhlá vyhlídka, jíž se pobaví zrak toho, kdo s Bezděze shlíží, odpovídá také těm mnohým místům, v nichž se Bezděz spatřuje, a to jsou většinou místa v nižších krajích severních Čech, pokud se Bezděz nějakou horou nebo výšinou nezakrývá. Zdálí již objevuje se tato hora zvláštní podoby, vybíhající ve dva vrchy, kteréž tvarem svým na kupy senné upomínají. Hory ty se nazývají Velký a Malý Bezděz. Podstavcem jich jest lesnatá výšina Severozápadně od města Bělé, nad níž se vypínají do znamenité výšky, onen do 605, tento do 577 m. Z blízka objevují se obě hory jako obrovské pitvorné hmoty, skládající se ze skal zubatých. Strmý a skalnatý jest zvláště Velký Bezděz, jehož vrchol vybíhá v skalnaté a vysoké bradlo, na němž hrad stojí. Bradlo to táhne se od severovýchodu k jihozápadu takovým způsobem, že se na straně jižní a východní neobyčejnou svou…  číst dále

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého X., 10.4. 2017

historie

První nepochybná historická zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Král Přemysl Otakar II. vydal tehdy listinu, jíž zakládá v bezdězských lesích město, neuvádí však které. Hrad byl postaven jako pevnost a jako reprezentační místo krále, bez jakýchkoliv hospodářských budov. I když se během stavby původní koncepce poněkud měnila a upravovala, byl Bezděz postaven v průběhu nemnoha let koncem třetí a počátkem čtvrté čtvrtiny 13. století a představuje tudíž jednotný výtvor vyspělé rané gotiky, jak k nám byla přinesena cisterciáckou stavební hutí z Burgundska přes severní Německo. Stavitelé hradu vytvořili na vrcholu hory pevnost prakticky nedobytnou a přitom umělecky vysoce působivou, hodnou krále ""železného a zlatého"". Hrad má silně protáhlý půdorys, táhnoucí se podél hřbetu hory. Na samém vrcholu stojí hlavní okrouhlá 35 metrů vysoká věž, střežící nejen celý Bezděz, ale i vstup z hradu dolního, západně od věže, do…  číst dále

Vybráno z textu B. Vojtíška, 28.5. 2002

Další texty historie
pověsti

Čerti na Bezdězi

V okolí Bezděze se zalíbilo čertům, takže tu po léta prováděli své rejdy. Zbyly tu po nich Čertův vrch, Čertova zeď a Čertova věž. Jednou nabídl čert Matce Boží sázku, kdo z nich vystaví vyšší horu do kuropění. Matka Boží sázku přijala a pustila se ihned do díla. Kopala zem a nosila ji v košíku na hromadu, zatím co čert válel kameny a stavěl z nich pevné základy k své hoře. Pak se rozběhl na pole, kde oral sedlák s koňmi, vzal mu potah a svážel vozem ke své hoře zem a hlínu. Bral ji, kde se dalo. Ve chvílích, kdy se Matka Boží nedívala, kradl jí hlínu z její hory. Pracovali tak horlivě, že se ani nenadáli – a v nedaleké vsi zazpíval kohout ranní píseň. Ustali v práci, změřili své hory. A hle, hora Panny Marie – Bezděz – byla mnohem vyšší. Matka Boží zajásala, čert prchl s hanbou do pekla. Za to se mstí čert, jak jen může, lidem, kteří mu vystoupí na jeho horu. Přijde-li tam kdo v čas vánoční, když…  číst dále

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002

Další texty pověsti

Půdorys místa

Půdorys hradu v úrovni sklepů a přízemí, 1 - Přístupová cesta; 2 - Čertova věž; 3 - Kaple; 4 - Purkrabský palác; 5 - Královský palác; 6 - Velká věž; 7 - Jižní manský palác; 8 - Severní manský palác; 9 - Nádvoří; 10 - Cisterna.
D. Menclová
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Liberecký kraj,  Česká Lípa  (CL), Bezděz

Místa v okolí

 kostel sv. Jiljí
 stará škola
 fara
 rozhledna Vrchbělá
 Valdštejnsko
 mariánské sousoší
 Doksy
 kostel sv. Vojtěcha
 Klůček
 kostel sv. Václava
 Česká brána
 radnice
 Myšlín
 Bělá pod Bezdězem
 Kuřívody
 Radechov
 Vrátenská hora
 Houska
 pivovar
 Lobeč
 Starý Berštejn
 Konvalinkový vrch
 větrný mlýn
 Psí kostel
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Barbory
 Šlapka
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 sloup Matky Boží
 kostel sv. Ondřeje
 Obří hlava a Žába
 socha sv. Floriána
 zvonice
 Mimoň
 Skalsko
 socha sv. Floriána
 socha sv. Vavřince
 jeskyně a sklepy
 mariánské sousoší
 evangelický kostel
 radnice
 Dubá
 kostel sv. Martina
 sušárna chmele
 radnice
 Jestřebí
 fara
 kaple sv. Prokopa
 mariánský sloup
 Pokličky
 socha sv. Prokopa
 Mimoň
 Kováň
 železniční viadukt
 Stránka
 poustevna
 kaplička
 evangelický kostel
 Nedamy
 fara
 kostnice
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 Hrdlořezy
 Kokořín
 Vřísek
 Ralsko
 Maníkovice
 kostel sv. Jiří
 Hradsko
 Josefův Důl
 Masarykův most
 kostel sv. Barbory
 Kokořín - Staráky
 Mnichovská průrva
 Vidim
 Zvířetice
 socha sv. Starosty
 Kokořín
 Klemperka
 Novozámecká průrva
 Michalovice
 kostel sv. Barbory
 Rokytovec
 Křída
 Starý zámek
 Stohánek
 Barbořin most
 Nový Zámek
 Rožátovský mlýn
 židovský hřbitov
 Harasov
 Kosmonosy
 Kamenný dům
 fara
 železniční most
 Bosyně
 Karmel
 Neuberk
 divadlo
 Zahrádky
 sbor Jednoty bratrské
 stará radnice
 Rácov
 kostel sv. Václava
 nová radnice
 Templ
 mariánský sloup
 dům č. p. 107
 Mladá Boleslav
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Víta
 starý hřbitov
 židovský hřbitov
Kontaktní informace
Státní hrad Bezděz
Bezděz 144
472 01 Doksy
Tel: 723 774 904
http://https://www.hrad-bezdez.eu/cs
bezdez@npu.cz
Základní informace místa
ID místa: 103
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 27.5.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama