Rozsáhlá zřícenina významného královského hradu z 2. poloviny 13. století postaveného Přemyslem Otakarem II. Za třicetileté války vypálen. Zpustl roku 1785.
Hlavní obrázek místa
Bezděz - Letecký snímek
© Radovan Smokoň 08/2006
Hrad se nalézá ve stejnojmenné vesnici nedaleko od Mladé Boleslavi. Pod hradem je placené parkoviště, (v roce 2002 – 25 Kč osobní auto) a dále značená cesta na hrad. Na hradě je docela trefně umístěn malý stánek s občerstvením, který je opravdu potřeba, protože kopec, na který se musíš vydrápat, je opravdu úctyhodný.
28.5. 2002
popis

U málokterého hradu můžeme si představiti obtíže jich vysoké polohy jako u Bezděze. Rozsáhlá vyhlídka, jíž se pobaví zrak toho, kdo s Bezděze shlíží, odpovídá také těm mnohým místům, v nichž se Bezděz spatřuje, a to jsou většinou místa v nižších krajích severních Čech, pokud se Bezděz nějakou horou nebo výšinou nezakrývá. Zdálí již objevuje se tato hora zvláštní podoby, vybíhající ve dva vrchy, kteréž tvarem svým na kupy senné upomínají. Hory ty se nazývají Velký a Malý Bezděz. Podstavcem jich jest lesnatá výšina Severozápadně od města Bělé, nad níž se vypínají do znamenité výšky, onen do 605, tento do 577 m. Z blízka objevují se obě hory jako obrovské pitvorné hmoty, skládající se ze skal zubatých. Strmý a skalnatý jest zvláště Velký Bezděz, jehož vrchol vybíhá v skalnaté a vysoké bradlo, na němž hrad stojí. Bradlo to táhne se od severovýchodu k jihozápadu takovým způsobem, že se na straně jižní a východní neobyčejnou svou…  číst dále

August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého X., 10.4. 2017

historie

První nepochybná historická zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Král Přemysl Otakar II. vydal tehdy listinu, jíž zakládá v bezdězských lesích město, neuvádí však které. Hrad byl postaven jako pevnost a jako reprezentační místo krále, bez jakýchkoliv hospodářských budov. I když se během stavby původní koncepce poněkud měnila a upravovala, byl Bezděz postaven v průběhu nemnoha let koncem třetí a počátkem čtvrté čtvrtiny 13. století a představuje tudíž jednotný výtvor vyspělé rané gotiky, jak k nám byla přinesena cisterciáckou stavební hutí z Burgundska přes severní Německo. Stavitelé hradu vytvořili na vrcholu hory pevnost prakticky nedobytnou a přitom umělecky vysoce působivou, hodnou krále ""železného a zlatého"". Hrad má silně protáhlý půdorys, táhnoucí se podél hřbetu hory. Na samém vrcholu stojí hlavní okrouhlá 35 metrů vysoká věž, střežící nejen celý Bezděz, ale i vstup z hradu dolního, západně od věže, do…  číst dále

Vybráno z textu B. Vojtíška, 28.5. 2002

Další texty historie
pověsti

Čerti na Bezdězi

V okolí Bezděze se zalíbilo čertům, takže tu po léta prováděli své rejdy. Zbyly tu po nich Čertův vrch, Čertova zeď a Čertova věž. Jednou nabídl čert Matce Boží sázku, kdo z nich vystaví vyšší horu do kuropění. Matka Boží sázku přijala a pustila se ihned do díla. Kopala zem a nosila ji v košíku na hromadu, zatím co čert válel kameny a stavěl z nich pevné základy k své hoře. Pak se rozběhl na pole, kde oral sedlák s koňmi, vzal mu potah a svážel vozem ke své hoře zem a hlínu. Bral ji, kde se dalo. Ve chvílích, kdy se Matka Boží nedívala, kradl jí hlínu z její hory. Pracovali tak horlivě, že se ani nenadáli – a v nedaleké vsi zazpíval kohout ranní píseň. Ustali v práci, změřili své hory. A hle, hora Panny Marie – Bezděz – byla mnohem vyšší. Matka Boží zajásala, čert prchl s hanbou do pekla. Za to se mstí čert, jak jen může, lidem, kteří mu vystoupí na jeho horu. Přijde-li tam kdo v čas vánoční, když…  číst dále

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002

Další texty pověsti

Půdorys místa

Půdorys hradu v úrovni sklepů a přízemí, 1 - Přístupová cesta; 2 - Čertova věž; 3 - Kaple; 4 - Purkrabský palác; 5 - Královský palác; 6 - Velká věž; 7 - Jižní manský palác; 8 - Severní manský palác; 9 - Nádvoří; 10 - Cisterna.
D. Menclová
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Liberecký kraj,  Česká Lípa  (CL), Bezděz

Místa v okolí

 kostel sv. Jiljí
 stará škola
 fara
 rozhledna Vrchbělá
 Valdštejnsko
 mariánské sousoší
 Doksy
 kostel sv. Vojtěcha
 Klůček
 kostel sv. Václava
 Česká brána
 radnice
 Myšlín
 Bělá pod Bezdězem
 Kuřívody
 Radechov
 Vrátenská hora
 Houska
 pivovar
 Lobeč
 Starý Berštejn
 Konvalinkový vrch
 větrný mlýn
 Psí kostel
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Barbory
 Šlapka
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 sloup Matky Boží
 Obří hlava a Žába
 kostel sv. Ondřeje
 socha sv. Floriána
 Mimoň
 Skalsko
 Dubá
 socha sv. Floriána
 socha sv. Vavřince
 jeskyně a sklepy
 mariánské sousoší
 evangelický kostel
 radnice
 zvonice
 kostel sv. Martina
 sušárna chmele
 Jestřebí
 radnice
 fara
 kaple sv. Prokopa
 Pokličky
 socha sv. Prokopa
 Mimoň
 mariánský sloup
 Kováň
 železniční viadukt
 poustevna
 Stránka
 kaplička
 evangelický kostel
 Nedamy
 kostel sv. Mikuláše
 fara
 kostnice
 kostel sv. Václava
 Kokořín
 Hrdlořezy
 Vřísek
 Ralsko
 Maníkovice
 kostel sv. Jiří
 Josefův Důl
 Hradsko
 Masarykův most
 kostel sv. Barbory
 Kokořín - Staráky
 Vidim
 Zvířetice
 Mnichovská průrva
 Kokořín
 socha sv. Starosty
 Klemperka
 Michalovice
 Novozámecká průrva
 Rokytovec
 Křída
 kostel sv. Barbory
 Starý zámek
 Stohánek
 Barbořin most
 Nový Zámek
 Rožátovský mlýn
 židovský hřbitov
 Harasov
 Kosmonosy
 Kamenný dům
 fara
 železniční most
 Bosyně
 Karmel
 Neuberk
 divadlo
 Zahrádky
 sbor Jednoty bratrské
 stará radnice
 Rácov
 kostel sv. Václava
 nová radnice
 Templ
 mariánský sloup
 dům č. p. 107
 Mladá Boleslav
 kostel sv. Havla
 kostel sv. Víta
 starý hřbitov
 židovský hřbitov
Kontaktní informace
Státní hrad Bezděz
Bezděz 144
472 01 Doksy
Tel: 723 774 904
http://https://www.hrad-bezdez.eu/cs
bezdez@npu.cz
Základní informace místa
ID místa: 103
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 27.5.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama