Graficke pismenko Před výstavbou první kamenné fáze hradu byl vrchol výrazného skalnatého bradla terénně upraven. Tyto práce se týkaly především jihovýchodní části kopce. Ve výsledku oválný hradní vrchol obtáčela na maltu zděná kamenná hradba, jejíž pravidelnost byla deformována skalními útesy. Hradní jádro tak získalo délku takřka 100 m, do něhož se vstupovalo od jihu, z jediného přístupného místa. Pro umístění nepravidelně lichoběžníkového paláce (cca 16–23 m x 10 m) byla zvolena nejchráněnější severozápadní poloha na okraji srázu. Další obytné stavení obdélného půdorysu (9 x 21 m) stálo při jihozápadní hradbě. Zdrojem vody se stala rozměrná, ve skále vylámaná cisterna. Koncem 13. století byla vstupní část hradu zesílena vložením mohutné obranné hranolové věže – bergfritu. Věž stála v jižním ohybu obvodové hradby a byla přístupná pouze z ní portálkem v patře. V této době bylo vymezeno kamennou hradbou i nevelké předhradí na jižním a jihovýchodním úpatí jádra hradu. Odtud směřovala do horního hradu přístupová rampa.

 
Graficke pismenko Výrazných opevňovacích prací se hrad dočkal za Matúše Čáka na poč. 14. století, kdy byla přístupová část hradu rozšířena k jihu o úzký přístupový koridor zakončený dovnitř otevřenou hranolovou věží. Starší předhradí bylo rozšířeno severním směrem podél východního úpatí skalního bradla až k severovýchodu, kde byla v nejnižší poloze zřízena hradní studna. Ke hradbě staršího předhradí byly dále přistavěny zevnitř hospodářské objekty.
 
Graficke pismenko Za Ctibora ze Stibořic byl koncem 14. století výrazně upraven starý severní palác. V severní části hradu tak vznikl kolem malého centrálního nádvoří uzavřený palácový komplex, výškově sjednocený průběžnými sedlovými střechami. Vstupní hmotu tohoto komplexu tvořil nově vystavěný tzv. Příčný palác s průchodem v ose stavby. Celku dominovala nově zřízená hradní kaple, jejíž polygonální závěr vystupoval před hmotu staré obvodové hradby. Vysoký vnitřní prostor kaple byl zaklenut členitou žebrovou klenbou, stěny vyzdobeny nástěnnými ornamentálními a figurálními motivy, které se ve zbytcích dochovaly až do konce 19. století. Starší patrový severní palác byl přestavěn do podoby dvojtraktové vícepatrové stavby. O vysoké umělecké úrovni přestavby svědčí množství dochovaných kamenných prvků ostění a fragmentárně zachované nástěnné malby.
 
Graficke pismenko Jižní části jádra hradu nadále dominovala mohutná hranolová věž, která byla využita k obytnému účelu. V renesančním slohu byl nově vystavěn na starších základech západní palác. Stiborští dbali i na obranyschopnost hradu. Rozšířili kamenné hradby předhradí a opevnili i rodící se podhradní osadu při západním úpatí skalního suku. Opevnění horního hradu obohatili o západní hranolovou a východní oválnou baštu.
 
Graficke pismenko Za Bánffyů byl hrad, především jeho severní palácová část zvýšena o obloučkovou atiku, která pohledově hrad sjednotila. Ve východní části horního hradu byly vystavěny menší provozní objekty a vně nich byla k hradní skále přistavěna mohutná polygonální dělová bašta o několika patrech, která měla zabránit ostřelování z východních planin. Dalším počinem Bánffyů bylo zdokonalení hlavního vstupu do hradu vybudováním nevelkého barbakánu s kolébkovým padacím mostem.

Text: popis
29.9. 2009 - Jan P. Štěpánek s využitím M. Plaček, M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, 2007