hrad Beckov

© Luděk Vláčil 08/2015

V roce 2010 je hrad Beckov kompletně uzavřený, takže pokud se sem chystáte, připravte se na to, že hrad uvidíte jenom z venčí. :-(

Před výstavbou první kamenné fáze hradu byl vrchol výrazného skalnatého bradla terénně upraven. Tyto práce se týkaly především jihovýchodní části kopce. Ve výsledku oválný hradní vrchol obtáčela na maltu zděná kamenná hradba, jejíž pravidelnost byla deformována skalními útesy. Hradní jádro tak získalo délku takřka 100 m, do něhož se vstupovalo od jihu, z jediného přístupného místa. Pro umístění nepravidelně lichoběžníkového paláce (cca 16–23 m x 10 m) byla zvolena nejchráněnější severozápadní poloha na okraji srázu. Další obytné stavení obdélného půdorysu (9 x 21 m) stálo při jihozápadní hradbě. Zdrojem vody se stala rozměrná, ve skále vylámaná cisterna. Koncem 13. století byla vstupní část hradu zesílena vložením mohutné obranné hranolové věže – bergfritu. Věž stála v jižním ohybu obvodové hradby a byla přístupná pouze z ní portálkem v patře. V této době bylo vymezeno kamennou hradbou i nevelké předhradí na jižním a jihovýchodním úpatí jádra…  číst dále

Pro vystavění hradu Beckova bylo vybráno přes 60 m vysoké samostatné skalní bradlo. Výzkumem bylo dokázáno, že tato dominanta, čnící vysoko nad záplavové území široké nivy řeky Váhu, byla využita již na přelomu letopočtu. Intenzivní osídlení hradního bradla lze datovat do 9. století, kdy zde vzniklo velkomoravské hradiště. To lze snad ztotožnit z hradem „Blundus“ v tzv. Anonymově kronice. Tato kronika zmiňuje osídlení hradu již před příchodem starých Maďarů do Karpatské kotliny. Právě Maďaři hrad obsadili a pojmenovali názvem Bolondóc. Významnost hradu se projevila i na zdejším umístění sídla pohraniční župy. Významný růst důležitosti hradu vyvrcholil ve 12. století, kdy zde byl vystavěn kamenný hrad. Do té doby se dá mluvit pouze o lehčím opevnění. Vlastníkem Beckova se stal uherský král, který díky němu upevňoval své postavení v kraji. Na počátku 14. století získal hrad do svého držení válečník Matúš Čák zvaný Trenčianský. Za něj došlo k vylepšení…  číst dále

Půdorys místa

půdorys hrasu s vyznačenou vývojovou analýzou, legenda : 1 - 13. století, 2 - 14. století, 3 - 1. třetina 15. století, 4 - 16. století
© M. Plaček, M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, 2007