Bývalé poutní místo nad osadou Srní uprostřed kraje Karla Klostermanna. Roku 1820 tu byla postavena malá kaple, roku 1860 druhá a v letech 1901–1902 přestavěna potřetí. Po roce 1945 postupně zchátrala až byla zbourána útvarem pohraniční stráže.
Hlavní obrázek místa
Hauswaldská Kaple
základové zdivo původní kaple
© MarcoRave, 09/2008
Objekt se nachází asi 2 km jižně od Srní v lese nedaleko Vchynicko – Tetovského plavebního kanálu. Ke kapli se dostaneme pěšky po modré značce ze Starého Srní. U lesa do svahu v místě, kde modrá značka zatáčí před plavebním kanálem doleva odbočíme doprava. Po několika desítkách metrů překročíme kanál po širokém dřevěném mostě a vydáme se asi 400 m po cestě vzhůru do lesa. K místu se váže řada lidových pověstí, například o tom, jak na přímluvu Matky Boží tu byly dvě ženy zachráněny před útokem medvěda. Údajně zde také docházelo k zázračným uzdravením.
Vaculčík, 7.1. 2005
turistické

V roce 2006 byly zvýrazněny půdorysy původní kaple. Do místa poblíž studánky byla přivedena voda z pramene v ručně tesaných vantrokách, které jsou uloženy na 59 bludných kamenech, představujících korálky na růženci. Voda dopadá na skleněný blok s otiskem spojených dlaní člověka, který vytvořila známá sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová z Dobré Vody, autorka skleněného oltáře a Křížové cesty tamtéž. Na projektu se také podíleli klatovský sochař V. Fiala a výtvarně, architektonicky a stavebně technicky Karel Janda ze Sušice. Okolo dlaně je český, německý, anglický a latinský citát z Bible svaté, Zjevení 22, verš 17: "Kdo žízní, ať přistoupí, kdo touží, ať zadarmo nabere vody života". Vše vzniklo za podpory Občanského sdružení Karla Klostermanna (v plánu prý i stavba celé nové kaple). Slavnostní otevření proběhlo v den srnské poutě 12. srpna 2006.

mystik, 18.12. 2007

historie

Bývalé poutní místo nad osadou Srní uprostřed kraje Karla Klostermanna. Roku 1820 tu byla postavena malá kaple, roku 1860 druhá a v letech 1901–1902 přestavěna potřetí. Po roce 1945 postupně zchátrala až zanikla. Dnes se zde nacházejí ruiny a hezky udělaná studánka.

7.11. 2003

pověsti

Zajímavosti Hauswaldské kaple

Na základě pověsti o zjevení a vzniku mariánského poutního místa tu obec Srní vystavěla v roce 1820 malou kapli. Pro sílící proud věřících zde vzniká vedle v roce 1860 další větší kaple, přestavěná r. 1901. Na oltář věřící umístili sochu Panny Marie Lurdské, která se dochovala a je nyní na postranním oltáři kostela v Srní. Pouť se zde slavila vždy o svátku Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna. O Hauswaldské kapli se zmiňuje Karel Klostermann v povídce „Červené srdce“. O tomto zajímavém místě rovněž píše ing. Pavel Kozák v knize „Tajemná místa Pošumaví“. Kaple včetně svého zařízení byla srovnána se zemí dne 14. 9. 1957 za účasti jednotky pohraniční stráže. Místo je ale mnohem starší. Přes cestu proti kapli se nachází kříž a v době Keltů zde stála asi pře 5000 lety druidská svatyně. I dnes je zde energetický bod s pramenem kosmické energie. Několik metrů za křížkem v lese je kulatý kámen, který dle psychotroniků nese…  číst dále

Vaculčík, 7.1. 2005

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Srní

Místa v okolí

 Antýgl
 Poledník
 kaple
 smolná pec
 kaple sv. Vintíře
 kostel sv. Vintíře
 Kundratice
 kostel sv. Štěpána
 pranýř
 Obří hrad
 kostel sv. Mikuláše
 Vatětice
 hájenka na Březníku
 kostel sv. Markéty
 radnice
 Karlov
 Palvinov
 kostel sv. Kateřiny
 Horská synagoga
 kaple sv. Kříže
 švédské hroby
 kostel sv. Mořice
 hrobka rodiny Schmid
 Dolejší Krušec
 Kašperk
 kostel sv. Martina
 Pustý Hrádek
 Dolejší Těšov
 Loučová
 Královský kámen
 židovský hřbitov
 Dlouhá Ves
 Kojšice
 Jiřičná
 rychta/fara/radnice
 Záluží
 Chalupská slať
 Sedlo
 Kohoutí kříž
 Hrad u Strašína
 Měsíční kámen
 Větrný kámen
 Javorná
 Sluneční kámen
 Pancíř
Základní informace místa
ID místa: 1762
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kaple
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.11.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama