Městské opevnění v Telči

Graficke pismenko Nejstarší opevněnou jednotku na území Telče představoval týn v okolí kostela sv. Ducha. Po stavbě nového hradu a vysazení města v dnešních hranicích bylo zřejmě po polovině 14. století zřízeno v návaznosti na hrad i městské opevnění. Sestávalo převážně z jednoduché hradby, prolomené dvěma branami: Velkou na jihovýchodě, Malou u východního okraje hradního areálu, a brankou na západní straně města, ukrytou dnes v budově konviktu sv. Andělů. Jediný úsek, který byl posílen příkopem a parkánovou zdí, se nacházel na východní straně města, přibližně od dnešního hřbitova u sv. Anny k hrázi Ulického rybníka.

 
Graficke pismenko Rybníky a vodní příkopy byly od počátku důležitou složkou obrany Telče. Nejstarší z nich je zřejmě rybník Ulický jižně od hrazeného města. Severní Štěpnický rybník napájí umělá stoka z Roštejnského rybníka nad městem, která přivádí vodu do původně suché úžlabiny. Oba rybníky spojuje na západní straně zámku (a tím i města) široké umělé koryto. Rovněž šíjový příkop na východě města byl původně zavodněn ze Štěpnického rybníka.
 
Graficke pismenko Městské opevnění po husitských válkách a konsolidaci poměrů v zemi silně zchátralo. Větší rekonstrukce byly provedeny až koncem 16. století a souvisely zejména s úpravami hradu na zámek: roku 1579 se Malá brána přesunula kvůli vzniku zámecké zahrady k východu do dnešní polohy, roku 1611 Jeremiáš Vlach zvýšil hlavní hradbu na 10 m s novým ochozem a střílnami, 1629 dostala honosnou renesanční podobu prostřední Velká brána. Opevnění přežilo třicetiletou válku, ještě roku 1731 se opravovalo.
 
Graficke pismenko Od 60. let 18. století si hradební prostory postupně zabírali majitelé sousedních domů ke stavbě různých hospodářských objektů. Tehdy zanikla obě předbraní (vnější Velká brána stála u hráze Ulického rybníka). Roku 1791 překonal šíjový východní příkop kamenný most nové komunikace, vedoucí přímo z náměstí do Podolí (ulice Na můstku), kvůli které byla hradba prolomena. Roku 1813 nahradila původní členité zakončení střední Velké brány mansardová střecha, o 20 let později zanikla vnitřní Velká brána. Ostatní části hradeb se většinou zachovaly, na řadě míst však splynuly se zadními trakty domů. Poslední průraz hradeb vznikl při stavbě můstku u synagogy po roce 1904 (viz heslo).

Text: historie
16.1. 2010 - Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 7. díl, Libri 2008